Kategorie Farnost

Rybovka smíření

Pondělí, 20. 1. 2020

Krásné zakončení vánočních svátků na bílovickém náměstí. Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby „Hej, Mistře“ tak typická pro vánoční dobu spojila na místě 49 zpěváků, 16 muzikantů a cca 150 posluchačů. Hudba byla ale zřetelně slyšet i mnohem dál. A tak se mnozí zaposlouchali a snad i zamysleli nad tím, jak můžeme odložit své spory a vykročit do dalších dnů v duchu smíření, přátelství, odpuštění. Radostné poselství.

 

Leden 2020 – kalendář akcí ve farnosti

Středa, 1. 1. 2020

Pořád se něco děje. Přinášíme nabídku událostí, které farnost pořádá nebo na které chce upozornit. Těšíme se na setkání s vámi na některé z nich. Tentokrát události během ledna 2020.

  • 1. – 14. ledna 2020: Tříkrálová sbírka 2020 – Ve dnech 1. -14. 1. 2020 se v ČR koná Tříkralová sbirka. V Bílovicích bude hlavní koledovací den v sobotu 11. ledna 2020. Zveme všechny, kteří se chtějí zapojit do koledovaní, aby se neváhali přihlásit Věře Švejdové.

  • Čtvrtek 2. ledna 2020: Modlitební společenství – ve 20 hod. u Tomášků;
  • Pátek 3. ledna 2020: Modlitba zpěvem – kdo zpívá, dvakrát se modlí – od 20 do 21 h v kostele – v lednu z vážných důvodů zrušeno;
  • Neděle 5. ledna 2020: Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční – Hej, Mistře!“ – v 17 hod. na Těsnohlídkově náměstí v Bílovicích – BACHs, SPS Bronislav, Mladost, Jolly Singers a další, Lenka Hrubá (soprán), Monika Kulhánková (alt), Karel Viktorín (tenor), Tomáš Kaberle (bas), Monika Jakubíčková (varhany), Jiří Řezníček (dirigent). Zváni jsou všichni, kdo se budou chtít v dobré vůli zapojit.

  • Úterý 7. ledna 2020: Ekumenické biblické večery – Lukášovo evangelium – s Pavlem Kašparem v 19 hod. ve farním sále;
  • Čtvrtek 9. ledna 2020: Modlitební společenství – ve 19:30 hod. u Nedbalů;
  • Pátek 10. ledna 2020: Tříkrálový koncert Tišnovského komorního orchestru – v 18:30 hod. v bílovickém kostele;

  • Sobota 11. ledna 2020: Tříkrálová sbírka – v Bílovicích hlavní koledovací den, v 8 hod. mše sv. pro koledníky;

  • Sobota 11. ledna 2020: Společenský ples – zve místní organizace KDU-ČSL a spolku Živá tradice pro Bílovice, od 19:30 hod. v kulturním sále Obecní hospody;

 

  • Neděle 12. ledna 2020: Skaut – Zvířátková nadílka;
  • Úterý 14. ledna 2020: Ekumenické biblické večery – Lukášovo evangelium – s Pavlem Kašparem v 19 hod. ve farním sále;
  • Středa 15. ledna 2020: MSKA – Důvěryhodnost justice a vnímání spravedlnosti – beseda s Lenkou Bradáčovou – v 18 hod. v kulturním sále Obecní hospody;

  • Pátek 17. ledna 2020: MSKA – Cyklus o řeholních řádech: V. Františkáni – P. Didak Robert Klučka, OFM, kvardián františkánského domu v Husovicích – v 18:30 hod. ve farním sále, v 17:30 hod. mše sv. v kostele;
  • Čtvrtek 16. ledna 2020: Modlitební společenství – v 19:30 hod. – u Tomášků;
  • 18. – 25. ledna 2020: Týden modliteb za jednotu křesťanů;
  • Neděle 19. ledna 2020: Farní kavárna – po mši sv., cca od 11 hod. na faře, zároveň budete mít možnost si vyrobit svíčku hromničku motáním včelího plátu za dobrovolný příspěvek na misijní dílo (vyrobené svíčky si můžete vzít 2. února do kostela k posvěcení).

  • Úterý 21. ledna 2020: Ekumenické biblické večery – Lukášovo evangelium – s Pavlem Kašparem v 19 hod. ve farním sále;
  • Středa 22. ledna 2020: Ekumenická bohoslužba – v 18 hod. v bílovickém kostele sv. Cyrila a Metoděje. Zve Římskokatolická farnost Bílovice nad Svitavou a Náboženská obec Církve československé husitské v Brně-Maloměřicích. Kázáním poslouží Pavel Kašpar, farář Českobratrské církve evangelické, hudební doprovod pěvecký sbor Církve bratrské v Brně.

  • Čtvrtek 23. ledna 2020: Modlitební společenství – v 19:30 hod. – u Hrstků;
  • 25. ledna – 1. února 2020: zimní dovolená rodin – Seefeld (info Pavel Kulhánek);
  • Úterý 28. ledna 2020: Ekumenické biblické večery – Lukášovo evangelium – s Pavlem Kašparem v 19 hod. ve farním sále.
  • Čtvrtek 30. ledna 2020: Modlitební společenství – ve 19:30 hod. – místo bude upřesněno.

Dlouhodobější výhled je v Kalendáři událostí.

Dětské mše svaté — každý pátek (ve školním roce) v 17.30 hod. se koná mše sv. pro děti. Každou středu od 17 do 17:45 hod. bude pro děti 3 – 6 let připravena katecheze Dobrého pastýře. Využijte tuhle příležitost, aby i vaše děti školního i předškolního věku mohly zakoušet společenství s Bohem v našem kostele.

Benefiční koncert cimbálovky

Středa, 1. 1. 2020

V  neděli 22. prosince 2019 se v našem kostele uskutečnil koncert cimbálové muziky Líšňáci. Jednalo se o benefiční koncert na podporu farnosti Rybník. U obce Rybník v blízkosti České Třebové mají bílovičtí skauti své tábořiště. Skautský oddíl tedy inicioval sbírku, jejíž výtěžek byl už ve farnosti předán. Tímto koncertem jsme měli další příležitost pomoci malé farnosti v oblasti bývalých Sudet a současně i podpořit rozvoj dobrých vztahů našeho skautského oddílu a blízké farnosti.

Rozeslání na cestu

Středa, 1. 1. 2020

Devět týdnů jsme prožívali seminář Život v Duchu. Proměňoval naše životy. Krůček po krůčku jsme poznávali Pána lépe a lépe. To, že On je ten, který jedná. Kterému na nás záleží. Který nám pomáhá, vychází vstříc. Který nás spasí a osvobodí. Ano, rozhodli jsme se a řekli mu své ano. A On se stal pánem mého života. Přijali jsme povolání být Jeho učedníky anechali se naplnit Duchem svatým. Od té doby se snažíme rozpoznávat jeho dary a milosti, to, jak nás vybavuje do všech situací našeho života. Víme, že sami nic nezmůžeme. Jsme součástí Těla Kristova. Potřebujeme se navzájem. Společenství. Jen tak budeme schopni nést ovoce.

„Pane Ježíši Kriste, Vykupiteli světa, v minulých týdnech jsi ke mně mluvil. Přitáhl jsi mne k sobě. Povolal jsi mne, abych se stal Tvým učedníkem. Požehnal jsi mému životu novým a hlubším vylitím Ducha svatého. Mnoha způsoby jsi mi dokázal, že mne miluješ. Dnes mne chceš vyslat jako svého apoštola. Chceš mne pověřit tím, abych šel a přinášel ovoce. Pane, jsem připraven. Jsem připraven být Ti zcela k dispozici, abys mne mohl použít jako svůj nástroj pokoje, radosti a lásky pro mnoho lidí. Pane, jsem připraven jít tam, kam mne posíláš. Dej mi svou sílu a světlo své přítomnosti. Vždyť bez Tebe nemohu konat nic. Amen.“

A tak jsme těsně před Vánocemi, v pátek 20. prosince, byli rozesláni do světa. Být světlem v temnotě, být solí země, být kvasem v mouce světa.

Vánoční čas

Středa, 1. 1. 2020

Vánoční radost. Skauti jako každý rok přinášejí betlémské světlo. A každý z nás si ho může odnést domů. Světlo, které prozáří temnotu. Světlo, které přišlo na svět. O Vánocích. Světlo, které tma nepohltila. Ježíš je tím světlem. Nejen o Vánocích. Požehnané Vánoce.

 

(Bílovický Zpravodaj) Tradice Tříkrálové sbírky v Bílovicích

Středa, 1. 1. 2020

Bílovický Zpravodaj č. 4/2019 přinesl i tento příspěvek Věry Švejdové o historii i současnosti Tříkrálové sbírky v Bílovicích.

Tříkrálová sbírka je největší sbírkou Charity ČR. Jedná se o celorepublikovou sbírku, která navazuje na dávnou tradici, kdy chodily děti za zpěvu koled od domu k domu, aby přinesly požehnání a zvěst o narození Páně, stejně jako kdysi přišli tři mudrci do Betléma poklonit se právě narozenému Ježíši. Tuto tradici se rozhodla Charita ČR v roce 2001 obnovit a z vybraných peněz pomoci potřebným. Výtěžek sbírky se dělí takto:
65 % zůstává v regionu (tedy u nás je to brněnská charita), 15 % jde na charitní projekty (dobrovolnictví, vzdělávání) v rozšířeném regionu (tedy pro nás jižní Morava), 10 % je využito na humanitární pomoc v zahraničí, 5 % celostátní charitní projekty v ČR, 5 % je režie sbírky. Vaše příspěvky v posledních letech pomohly např. pokrýt provozní náklady Azylového domu – Domova sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni, Chráněného bydlení sv. Michaela pro lidi s mentálním postižením i Azylového domu pro lidi bez domova na Bratislavské ulici (kam každoročně putuje i předvánoční sbírka cukroví a letos na podzim tam od nás putovala tři plná auta darovaného oblečení, bot a dek pro jejich klienty), zakoupit nové pomůcky pro Půjčovnu kompenzačních pomůcek i vybavení a pracovní pomůcky pro Charitní ošetřovatelskou službu a asistenty z Asistenční služby sv. Rafaela, pokrýt mzdu pečovatelky Domácí hospicové péče a mnoho dalších. Naše obec se do tříkrálové sbírky zapojuje od jejího počátku v roce 2001, v příštím roce tedy oslavíme 20. výročí. Začátky této sbírky nebyly vůbec jednoduché. Nejen, že se těžko sháněli koledníci, ale zároveň tehdy po domácnostech chodili různí podvodníci a zloději, a lidé se tedy báli komukoli otevřít. Já jsem se do koledování zapojila ještě jako teenager a ze své zkušenosti vím, kolik věcí museli koledníci zvládnout. Sníh a náledí, typické pro tuto dobu, dlouhé tratě – mnohdy celodenní, nebo dvoudenní (koledníků bylo kolem deseti) a k tomu všemu spoustu zavřených dveří či nespočetně nadávek a narážek na veřejné žebrání. Ale i v tehdejší době se našlo mnoho lidí, kteří ač třeba zpočátku neochotně, otevřeli dveře, vyslechli si o co se jedná a nakonec přispěli. Během let se díky vytrvalosti tehdejší vedoucí farní charity paní Jitky Cívkové, podpory ze strany obce i farářů, a hlavně ochotě dobrovolníků – koledníků dostala tato sbírka do povědomí všech občanů a stala se z ní opravdu krásná a požehnaná akce. Koledníci si doslova rošlapali (někdy spíše proklouzali) cestičku k srdci mnohých z nás. Pro srovnání – v prvním roce koledovalo asi 12 lidí, v roce 2003 bylo 7 skupinek koledníků, v roce 2007 bylo 9 skupinek, v roce 2011 bylo 14 skupinek a v roce 2019 bylo 23 skupinek koledníků, tedy kolem 80 koledníků. Zpočátku se koledovalo jen v některých částech obce, nyní jsme schopni vyslat skupinky i do těch odlehlejších částí. Pro mě osobně je krásné pozorovat tu změnu, která během let nastala. Dříve jsme se styděli a báli obcházet naše sousedy. S vědomím vykonání dobrého skutku jsme se ale nevzdávali, vhazovali do všech schránek letáčky s informacemi o sbírce, vyhlašovali ji v obecní televizi, psali informativní články do zpravodaje, sháněli nové koledníky. Před koledováním jsme poučovali koledníky, že si všechny negativní postoje nesmí brát osobně a musí mít na paměti, že nesou do všech domů požehnání a radost, a to i do těch, kde je nepřijmou, nebo je odsud zlostně vyhánějí. Usmívat se, být vždy zdvořilý, nehádat se, poctivě vysvětlovat o jakou sbírku jde, svým chováním dokazovat bezúhonnost, a hlavně vždy slušně pozdravit, poděkovat, omluvit se! I dnes na to všechny koledníky upozorňuji. Na rozdíl od těch prvních několika let ale naštěstí úplně zbytečně. Nejméně šest let jsem od žádné skupinky neslyšela, že by je někdo vyháněl a zároveň jsem ani neslyšela, že by se kdy nějaká skupinka chovala nevhodně. Přála bych vám všem vidět nadšení koledníků, kteří se těší na to, až navštíví své sousedy, známé i neznámé lidi, popovídají si s nimi, napíší nad dveře požehnání (K+M+B), dostanou nějaký ten peníz do kasičky, někde dokonce cukroví, dospělí štamprličku na zahřátí… Stejně krásné ovšem je, že se mi před konáním sbírky ozývá dost lidí, kteří žádají, aby se koledníci určitě nezapomněli stavit i k nim domů, že na ně budou čekat a moc se těší. Za těch mnoho let, co se aktivně této sbírky účastním, nejprve jako koledník, později jako organizátorka koledníků a od roku 2008 jako vedoucí farní charity, jsem zažila mnoho zajímavých situací. Vzpomínám si na jeden rok, kdy jsem se koncem prosince těšila z velmi slušného počtu koledníků a doufala, že tato sbírka proběhne bez komplikací. Jenže… v tomto roce koledovalo hodně rodinných skupinek s dětmi předškolního věku a začátkem ledna se v mateřské škole objevily neštovice. Každý den mi odpadávala další a další skupinka a já už si začínala myslet, že snad budu muset celé Bílovice obejít sama. Naštěstí se rodiny domluvily a vyslaly alespoň ty zdravé zástupce, já obvolala snad všechny lidi, které jsem měla ve svém telefonním seznamu, a nakonec se stalo, že bylo více skupin, než mělo původně být. Na závěr tohoto článku bych chtěla poděkovat všem, kteří se jakkoli do sbírky zapojují a také oznámit, že i v příštím roce hlavní „koledovací den“ připadne na sobotu 11. 1. 2020.
A jelikož se jedná o jubilejní, dvacátý ročník snad se mi podaří na listopadovém setkání koordinátorů domluvit již předjednanou novinku. Nechme se překvapit!
Přeji všem krásné svátky a mnoho požehnání do nového roku 2020!

(Bílovický Zpravodaj) Vánoce nad Svitavou

Středa, 1. 1. 2020

Bílovický Zpravodaj č. 4/2019 přinesl i příspěvek Jana Laty, který zve k nahlédnutí do aktuálních vánočních událostí v Bílovicích a současně nabízí i několik historických souvislostí.

V tomto článku chci pozvat čtenáře k návštěvě kostela v době vánoční (i před ní) a poskytnout informace o obřadech, zvycích a programu, který je v něm očekává. Jak je již všeobecně známo, Vánocům předchází doba adventní, která je charakterizována jako období očekávání příchodu Spasitele, doba rozjímání a dobročinnosti, která si zachovává určité postní prvky. Trvá tři až čtyři týdny, podle dne v týdnu, na který připadá Štědrý den. Pokud se jedná o neděli, je tento den současně čtvrtou nedělí adventní, a to díky starobylému (již židovskému) zvyku, podle kterého svátek začíná již předcházejícího večera, např. šábes se začíná slavit již páteční večer. Při první adventní neděli se při mši žehnají adventní věnce, kterých je u presbytáře několik desítek a k požehnání je nosí i ti, kteří běžně do kostela nechodí. V adventu se obnovuje zvyk slavení rorátů, jde o jitřní mše, při kterých se zpívají mariánské písně mající svůj počátek již v době Karla IV. V Bílovicích se slouží zpravidla ve středy a soboty a po nich chodí děti posnídat na faru. Již tradičně je připravována mikulášská nadílka, o které je řeč v jiném článku. Svátky dalších „adventních“ světců se nijak specificky neslaví. V minulosti však byl v Bílovicích rozšířený kult sv. Barbory, jíž je zasvěcena kaple v obřanském kostele a roku 1721 bylo při ní ustanoveno bratrstvo sv. Barbory, mezi jehož členy byla řada tehdejších Bílovčáků (kteří patřili do obřanské farnosti). Dle obřanské farní kroniky bývalo na její svátek ke zpovědi k dispozici hned šest kněží. Ale zpět k současnosti, o Štědrém dnu se slouží dvě mše, ve tři pro děti a o půl jedenácté večer „půlnoční“, při obou dvou kostel praská ve švech a tento den navštíví kostel jistě nejvíc osob v roce. Vrcholem dětské mše je přenášení Jezulátka od hlavního oltáře do jesliček, které si děti živým řetězem posílají. Specifická je i kostelní výzdoba, na první pohled zaujme řada vysokých stromků, které zaplňují přední část kostela. Na hlavním oltáři je zlatým brokátem zakryt kříž a před něj je postavena soška Jezulátka, vysoká cca 60 cm. Má zajímavou historii, soška původně stála ve výklenku vily na ulici Komenského ulici č. 256 (dnešní zubní ordinace) a původní majitel domu dr. Nikolský ji zřejmě věnoval farnosti. Neznámo kdy se socha dostala na farní půdu, kde ji roku 2009 objevili ministranti Vlasta Kříž a Martin Koudelka. Péčí Jany Ondrušové a Romana Slaného byla soška zrekonstruována a o Vánocích se z ní můžeme těšit. Snad ve všech kostelech, bílovický nevyjímaje, je vystavován betlém. Ten původní byl rozsáhlý s velkými figurkami, avšak během ostřelování kostela v dubnu 1945 byl zničen. Farář Hebelka zakoupil menší sádrové figurky, jejichž část se používá dodnes a až za faráře Filky byl betlém částečně obnoven a byly zakoupeny figurky a další vybavení v Třešti, kde je dodnes živá betlemářská tradice. Některé figurky věnovali farníci a bílovický betlém je tak určitou všehochutí stylů postav i jejich velikostí, dětem se však přesto líbí, největší pozornosti se pochopitelně těší černoušek s kývající hlavičkou. Slavnostní bohoslužby se konají rovněž na Boží hod a svátek sv. Štěpána. První neděli po 25. prosinci se slaví svátek sv. Rodiny, kdy při mši mohou manželé obnovit manželský slib. Významný je též svátek Zjevení Páně slavený 6. ledna, kdy se narozenému Spasiteli poklonili mudrci z východu (tři králové). V Bibli se přitom nepíše o jejich počtu, ale tento je odvozován od darů, které Ježíškovi přinesli, a to zlato, kadidlo a myrhu. Vánoční doba pak končí další nedělí, kdy je připomínán Ježíšův křest a počátek jeho veřejného působení. K Vánocům neodmyslitelně patří všemožná hudební produkce. Vedle (svépomocného) zpěvu koled se můžeme těšitna hudební doprovod Bílovického amatérského chrámového sboru, a to zejména 24. a 25. prosince. Dětskou vánoční mši doprovodí vokálně-instrumentální těleso dětí a mládeže pod vedením Lukáše Habance. Rovněž se bude konat rekordní počet koncertů, jejichž program je uveden níže. Třebaže nevíme, kterého dne se přesně Ježíš Nazaretský narodil, můžeme si o vánočních svátcích připomenout, že v jeho osobě a poselství byl lidem dán nezasloužený dar a že podle křesťanství se Bůh dává poznat lidem v podobě bezbranného dítěte. Venite adoremus.
JAN LATA

(Bílovický Zpravodaj) Vánoce za 2. světové války

Středa, 1. 1. 2020

Bílovický Zpravodaj č. 4/2019 přinesl i tento příspěvek P. Jana Rybáře, bílovického rodáka.

Půlnoční mše v Bílovicích začaly až po válce. Za mého dětství tu byla ve zvyku Jitřní. Už si nepamatuji, zda to bylo v pět nebo v šest hodin ráno na Boží hod. Přicházelo asi dvakrát více lidí než v neděli, i když vstávat tak brzy po štědrovečerní hostině nebylo snadné. Úplný konec všech večerních i jitřních bohoslužeb nastal někdy v roce 1940, kdy vyšel rozkaz o zatemňování oken z důvodů očekávaných náletů „nepřítele“. Všichni jsme měli povinně v bytech u oken rolety z černého papíru a večer či v noci to složky civilní protiletecké obrany přísně kontrolovaly. Velká kostelní okna to nemohla mít, a tak byly bohoslužby možné jen za bílého dne. Vůbec první půlnoční v Bílovicích tak byla až v roce 1945 v ještě neopraveném kostele. Farář Vojtěch Hebelka byl znamenitý hudebník, šťastně harmonizoval písně pro zamýšlený nový Cyrilometodějský kancionál. Znal se dobře s dirigentem Moravanu prof. Josefem Veselkou (významný sbormistr a hudební pedagog, zakladatel a vedoucí samostatného mužského pěveckého sboru Pěvecké sdružení katolických akademiků Moravan v letech 1931–1992, 1959–1981 sbormistr Pražského filharmonického sboru), a tak Veselka jezdíval do Bílovic dirigovat na půlnoční. Aby to pro něho bylo únosné, na pomoc zdejšímu kostelnímu sboru s sebou brával vynikající brněnské sólisty, pravidelně ovšem Vladimíra Jedenáctíka a Eduarda Hrubeše. U matčina velkého harmonia si tito pánové vždy s Veselkou zkoušeli partituru a sóla. Rozlehlý bílovický betlém stavěli v boční lodi kostela bratři Brychtové. Před půlnoční se vytrubovalo na kopečku v Tyršově ulici před domem manželů Šebelových. Na Štěpána jsme my, ministranti, chodili na koledu.

(Bílovický Zpravodaj) Slova vánoční

Středa, 1. 1. 2020

Bílovický Zpravodaj č. 4/2019 přinesl i příspěvek P. Pavla Lazárka, který je současně vánočním a novoročním přáním všem občanům Bílovic.

Ani při všech těch vánočních starostech a radostech, při světle vánočních svíček a dětských očí, bychom neměli na něco zapomínat: o Vánocích slaví křesťané po celém světě narození Ježíše Krista. Tehdy před dvěma tisíci léty vstoupilo do lidských dějin něco zcela zvláštního, vzácného, jedinečného – jako výzva celému lidstvu. I naše letošní Vánoce by měly být něčím vzácným, zvláštním, byť se v našem životě opakují už kdoví po kolikáté. Přeji všem lidem dobré vůle šťastné a požehnané svátky vánoční, víru, zdraví, dobré sousedy, přátele a mnoho důvodu k radosti v nadcházejícím roce.

PAVEL LAZÁREK, FARÁŘ BÍLOVICKÉ FARNOSTI, KOSTELA SV. CYRILA A METODĚJE

(Bílovický Zpravodaj) Jak Mikuláš v Bílovicích rozdává dárky

Středa, 1. 1. 2020

Bílovický Zpravodaj č. 4/2019 přinesl i tento příspěvek. Přinášíme ho v původné nezkrácené podobě.

Mikuláš. Svátek, který na začátku prosince málokdo přehlédne. Patří k začátku adventu a pokud jste nezačali myslet na blížící se Vánoce dřív, tak vám zazvoní pomyslným zvonečkem u hlavy, aby vám je připomenul. Mikuláš, postava přinášející dětem dárky, tradičně doprovázená andělem a čertem.
V Bílovicích slavíme Mikuláše pro mnohé trošku nezvykle, ale zdá se, že ta naše mikulášská nadílka se každoročně setkává se zájmem dětí a rodičů. A tak už se asi za ty roky stala neodmyslitelnou událostí v předvánočním čase.
Vzpomínáte na minulý rok? Mikuášská brána. Děti pomáhají andělům před bílovickým kostelem odemknout slavnostní bránu, kterou má přijet Mikuláš i s celou nadílkou pro všechny přítomné děti. Ale tu bránu chvíli předtím zamkli čerti těžkým řetězem. Jak jinak? Čerti se snaží příchod svatého Mikuláše vždycky překazit. Ale díky pomoci dětí se jim to zatím nikdy nepodařilo.
Ať už se na plakátcích a pozvánkách na bílovickou Mikulášskou objeví jakýkoliv název, motiv dobra a zla s jasnými postavami se jako pomyslná nit vine každým příběhem, který se vám před kostelem představí a jehož součástí se děti můžou stát. A můžete si být jistí, kdo zde představuje dobro a kdo naopak ne. Andělé připravují příchod Mikuláše, čerti se naopak snaží vše překazit. Děti se vždy přidají na tu dobrou stranu a andělům pomáhají. To by nás snad překvapovat nemělo. Bez jejich pomoci, zdánlivě symbolické, by Mikuláš do Bílovic nikdy nepřišel.
Bílovická nadílka, tedy ta farní, prošla a stále prochází neustálými obměnami. A touha po změně stála i u zrodu dnešní podoby mikulášské nadílky. Ne že by v Bílovicích společná mikulášská nadílka předtím nebývala. Když se Bílovice po roce 2000 začaly dynamicky rozrůstat a i díky nově přistěhovalým rodinám rostl i počet malých dětí, byli jsme rádi za každou událost pro ty nejmenší. Mikulášská k nim po dlouhá léta patřila díky aktivitám místních lidovců. Ale s postupem času se nám, rodičům, ten pro většinu tak běžný způsob nadílky, kdy Mikuláš otevírá knihu hříchů a na každého z dětí v ní něco najde, do toho děti straší čert, že je strčí do pytle, a dárek dostanou až řeknou básničku a slíbí, že se polepší, přestal líbit.
A tak se v roce 2004 konala Mikulášská trochu jinak. Nejdřív v malém, ale rok od roku se rozrůstala. Hned o rok později se díky podpoře vedení obce přesunula do sálu Obecní hospody. Ten byl pak dějištěm i v dalších sedmi letech. Mikulášská tahanice, Mikulášská koulovačka, Mikulášské zvonění nebo Mikulášské vážení. Hudba, písničky, stylizovaná scéna nebe a pekla. Andělé a čerti. A úkoly pro děti, snaha pomoci, aby Mikuláš mohl přijít a rozdat dárky.
Brzy nám začal být sál poněkud těsný. Takže v letech 2012 a 2013 se děti vydaly pro mikulášskou nadílku bílovickými uličkami až ke kostelu. A posledních pět let se se svatým Mikulášem v doprovodu archanděla Gabriela a čerta setkáváme v ustálené podobě před kostelem. Zpíváme písničky a čekáme příjezd Mikuláše. A bez té tradiční zápletky to samozřejmě nemůže být. Mikulášské našeptávání, Mikulášská písnička nebo Mikulášská čistírna. Vždy vás během hodinového programu čeká nějaké překvapení. I dospělí se můžou něco dovědět. Určitě se zasmějeme. Někdy trochu zmokneme, jindy mírně promrzneme. Každý rok nové téma a také nový plakátek, původně nesoucí nezaměnitelný rukopis Radky Retkové, v pozdějších letech tvořený Danou Dostalíkovou.
Díky ochotnému panu Liškovi z Řicmanic je příjezd Mikuláše na voze taženém koňmi opravdu slavnostní a pro mnohé z přítomných také nezapomenutelným zážitkem. Za ty roky se v roli Mikuláše představilo hned několik bílovčáků. V prvních letech to byl často Broněk Tomáš, v těch posledních hlavně Honza Veselý. Stejně tak postava hlavního čerta už vystřídala řadu protagonistů. Od začátku ale nikdy nechyběl Jirka Klíma jako nestárnoucí archanděl Gabriel.
Mikuláš i andělé, včetně toho hlavního, si pak hned po nadílce s dětmi povídají. A odváží do nebe i spoustu dopisů Ježíškovi. Mikuláš je vždy na straně dětí. Každý někdy trochu zlobí. A Mikuláš rozhodně nepřichází k nějakým supermanům, ale ke všem dětem. Dárky nedává za odměnu, chce dětem udělat radost. Oceňuje, když dokážeme rozlišit dobré od zlého. Ostatně jako v životě. A pokud je během mikulášského večera chvíle, kdy se zdá, že převahu mají čerti a mikulášská nadílka nebude, spojíme se všichni dohromady, malí i velcí, lidé a andělé, a vše má dobrý konec.
S dětmi se pak velmi často potkáme ještě přímo na Štědrý den odpoledne na dětské bohoslužbě v našem kostele, kdy děti samy ukládají postavičku Ježíška do betléma.
Jsme rádi, že se spousta lidí nejen z farního společenství pravidelně podílí na mikulášských přípravách, napeče perníčky, daruje nám jabka nebo ořechy, připraví balíčky pro děti. Po celou dobu se taky těšíme podpoře místní KDU-ČSL, od kterých jsme pomyslné veslo bílovických mikulášských nadílek před patnácti lety převzali. Společně se snažíme potěšit všechny děti.
Ať už Mikuláše slavíte jakkoliv, těšíme se i v dalších letech na společné vítání svatého Mikuláše před bílovickým kostelem vždy v neděli nejbližší svátku tohoto světce. Určitě neodejtete s prázdnou.

Mikulášská hvězda (2012)

Mikulášská hvězda (2012)