Kategorie Aktuality

Květen 2019 – kalendář akcí ve farnosti

Úterý, 30. 4. 2019

Přinášíme nabídku událostí, které farnost pořádá nebo na které chce upozornit. Těšíme se na setkání s vámi na některé z nich. Tentokrát události v květnu 2019.

  • Středa 1. května 2019: Skaut – Zlaté šlapátko;
  • Čtvrtek 2. května 2019: S Biblí v ruce po Ježíšových stopách – projekce fotek z poutě po Svaté zemi – na faře v 19h, bude doprovázeno četbou z Písma a případně i povídáním (Viktor N.)
  • Pátek 3. května 2019: Modlitba zpěvem – kdo zpívá, dvakrát se modlí – ve 20 hod. v bílovickém kostele;
  • Neděle 5. května 2019: Farní slavnost – u příležitosti 1150 let od smrti sv. Cyrila – farnost Bílovice nad Svitavou srdečně zve na slavnostní požehnání nového cyklu kostelních dveří s vyobrazením hlaholice, nejstaršího slovanského písma, které vytvořil sv. Cyril. Požehnání se uskuteční 5. května 2019 za účasti olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera. V případě nepříznivého počasí se odpolední program uskuteční v kulturním sále Obecní hospody na Těsnohlídkově náměstí.
    • Program slavnosti:
      10:00   děkovná bohoslužba s požehnáním dveří v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou
      12:00   přátelské setkání v prostorách farní zahrady
      14:00   májová pobožnost – v kostele
      14:30   přednáška doc. Miroslava Vepřeka o hlaholici a staroslověnském písemnictví – v kostele
      –          představení nové knihy „Kostelní jednota v Bílovicích nad Svitavou“ – PhDr. Jaroslav Filka
      16:00   posezení s cimbálovou muzikou „Kalíšek“, písařská dílna, program pro děti „Po stopách dvou soluňských bratrů“ – na farní zahradě
  • Úterý 7. května 2019: Ekumenické biblické večery – Markovo evangelium – s Pavelem Kašparem v 19 hod. v klubovně – zrušeno;
  • Pátek 10. května 2019: MSKA: KURZ KŘESŤANSKÝCH CÍRKVÍ – IX. Ekumenismus a jeho perspektivy – Prof. Ivana Noble, vedoucí Ekumenického institutu na Evangelické teologické fakultě UK – ve farním sále v 18:15 hod.
  • Neděle 12. května 2019: Farní kavárna – po mši sv. – bude upřesněno;
  • Neděle 12. května 2019: Den matek – v 15:30h v sále Obecní hospody v Bílovicích – zve místní KDU-ČSL;

  • Sobota 18. května 2019: Skaut (Sledi) – výlet;
  • Neděle 19. května 2019: KoncertListověj: Hudba z Vysočiny – v 17:30 hod. v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vstupné dobrovolné. Listověj hraje výhradně vlastní tvorbu s náměty z Vysočiny, odkud pochází, ale i z jiných krásných a duchovně silných míst. Míst, kam se naši předkové chodili modlit za uzdravení, za úrodu, která vystavěli jako poděkování za vyslyšené prosby anebo prostě ke cti a slávě Boží. Společně se projdeme kolem řeky Svratky, Orlickými či Novohradskými horami, navštívíme také místa poznamenaná poválečným odsunem a zvůlí komunistického režimu, jíž padlo za oběť i mnoho kněží a řeholníků. Toho všeho se dotýkají písně kapely Listověj.

  • Pátek 24. května 2019: Noc kostelů;
  • 24. – 25. května 2019: Volby do Evropského parlamentu;
  • Sobota 25. května 2019: Skaut – brigáda s rodiči na tábořišti Rybník;
  • Sobota 25. května 2019: FULL OF LIFE – křesťanský open-air festival v Řečkovicích – od 14h v areálu pod kostelem, vstupné dobrovolné;
  • Čtvrtek 30. května 2019: MSKA srdečně zve na přednáškudoc. PhDr. JUDr. Marka Čejky, Ph.D., politologa, odborníka na Blízký východ, na téma Svár ve Svaté zemi, historie, současnost a perspektivy izrealsko – palestinského konfliktu – v 18.30 hod. ve farním sále, Tyršova 413.

Dlouhodobější výhled událostí v Kalendáři událostí.

Pracovní rušno v kostele

Úterý, 30. 4. 2019

Každý den je v kostele a v jeho blízkosti velmi rušno. Slavnostní požehnání cyklu dveří se blíží a tak kdo může, pomáhá. Přípravy finišují. Tak pár fotek otce Pavla k dokreslení atmosféry, které nám třeba časem připomenou, jaké to tehdy bylo. Hlavní dveře nesoucí všechna písmena hlaholice už asi znáte. Stejně tak dveře bočního vchodu s textem „Na počátku bylo slovo“ a dveře na kůr se jménem svatého Cyrila. Už jste ale viděli i dveře do sakristie s úryvkem z Proglasu „Slyšte slovo“? Samozřejmě ve staroslověnštině…

  

Slavíme vzkříšení

Úterý, 30. 4. 2019

Slavíme velikonoční vigílii. Pomalu se stmívá. Jsme zde, protože věříme, že Kristus přemohl smrt a jeho smrtí vše nekončí. Přicházíme k jeho hrobu a jsme naplněni radostí, protože je prázdný.
„Světlo Kristovo!“ zazní potemělým kostelem a průvod následuje paškál. A hořící svíce v našich rukou symbolizují naši víru i touhu, aby Kristus byl světlem pro celý svět.

„To je ta noc, o které bylo psáno: „Noc jako den se rozjasní“
a „Noc je mým světlem ve všech mých radostech“.
A tak posvěcená tato noc zahání hříchy, smývá viny,
hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost;
zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci.“

Je snad jiná slavnost v roce, která by člověku mohla přinést více radosti? Smrti, kde je tvá moc? Smrti, kde je tvé vítězství? Ať Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění.

 

Velikonoce

Sobota, 27. 4. 2019

Velikonoce. Kristus vstal z mrtvých. Aleluja.

Co se psalo v Bílovickém zpravodaji?

Sobota, 27. 4. 2019

Lidé v Bílovicích našli opět ve svých schránkách oblíbený Bílovický zpravodaj, první číslo roku 2019. Vedle řady jiných zajímavých příspěvků stojí za povšimnutí tři vztahující se k naší farnosti. Pan farář přináší připomínku významného výročí spojeného s patrony našeho kostele a spolu s tím i zve všechny na připravovanou oslavu, která bude završením úsilí o vytvoření cyklu nových dveří kostela nesoucích vyobrazení původní podoby hlaholice.

O něco dále můžete pak najít dva příspěvky Jana Laty. Ten první se věnuje bílovcké kapličce sv. Jana Nepomuckého a křížům na území Bílovic, o kterých je dobré se něco dovědět. Druhý pak o mlynářském rodu Julínků, který se dotýká i počátků Kostelní jednoty, která stála u aktivit vedoucích k postavení našeho kostela.

1150. VÝROČÍ SMRTI SV. CYRILA
V letošním roce si připomínáme 1150 let od doby, kdy roku 869 zemřel v Římě sv. Cyril. Nazývali ho Filozofem, protože se řadil mezi nejvýznamnější křesťanské myslitele. Byl autorem HLAHOLICE – originálního písma, kterým sv. Cyril a Metoděj, patroni našeho kostela, poprvé ve slovanském jazyce sepsali Evangelia a posléze i celou Bibli. Cyril napsal také první veršovanou skladbu – báseň v dějinách slovanského písemnictví – takzvaný „Proglas“. My dnes už sice hlaholici nepoužíváme, ale stále platí, že to byli Cyril a Metoděj, kteří nás naučili číst a psát a zařadili nás tak mezi kulturní národy. Cyril se těšil za svého života takové úctě, že když v Římě zemřel, měl být pochován v podzemí baziliky sv. Petra. Jeho bratr Metoděj však prosadil uložení jeho těla do římské baziliky sv. Klimenta, vedle hrobu tohoto třetího římského papeže, jehož ostatky sv. Cyril sám objevil na Krymu a v roce 867 přinesl jako dar do Říma. Velikost Konstantina Filozofa, který krátce před svou smrtí vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril, se nám ukáže, když si uvědomíme, co vše za několik málo let mezi roky 863 a 869 dokázal vytvořit: sestavit první slovanské písmo, přeložit liturgické knihy do slovanského jazyka, vytvořit slovanskou bohoslužbu, vychovat žáky ovládající staroslověnský jazyk a bohoslužbu, přesvědčit řadu oponentů a nakonec i samotného papeže o potřebnosti slovanské bohoslužby. V letošním roce plánujeme v naší farnosti dokončit cyklus pěti kostelních dveří nesoucích vyobrazení nejstaršího slovanského písma. Předloni jsme nechali za přispění obce zhotovit dvoje dveře. První se staroslověnským nápisem „Iskoni bě Slovo“, tedy „Na počátku bylo Slovo“, což je první věta Evangelia sv. Jana a také zřejmě první věta vůbec, která byla zapsána slovanským písmem. Druhé dveře nesou jméno sv. Cyrila tvůrce hlaholice. Loni se za podpory mnoha dárců, kteří adoptovali zobrazená písmena hlaholice, podařilo získat peníze na zhotovení vstupních dveří. Letos dokončíme poslední dvoje dveře, jedny se jménem prvního moravského biskupa sv. Metoděje a druhé, které pravděpodobně ponesou začáteční písmena naší obce. U příležitosti výročí 1150 let od smrti autora nejstaršího slovanského písma, budou nové dveře bílovického kostela slavnostně požehnány 5. května 2019. Svoji účast na této oslavě přislíbil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner, 71. nástupce sv. Metoděje na moravském biskupském stolci.
Na tento den je na 10. hodinu naplá-nována slavnostní bohoslužba s poděkováním těm, kteří se zasloužili o vznik tohoto díla. Poté bude následovat pohoštění v prostorách farní zahrady. Odpoledne proběhne přednáška doc. Mgr. Miroslava Vepřeka, Ph.D., odborníka na hlaholici, o symbolickém významu jednotlivých liter tohoto písma, ale trochu i o historickém pozadí a důležitosti hlaholice pro naši kulturu. Slavnostní odpoledne bude pokračovat posezením při cimbálu na farní zahradě. Zároveň zde bude pro případné zájemce i menší hlaholská písařská dílna. Pro děti bude připraven naučný zábavný program zahrnující putování po stopách dvou soluňských bratrů. Toto je hrubý nástin slavnostního dne, kdy si připomeneme kořeny naší kultury i celé dědictví spjaté se sourozenci Cyrilem a Metodějem, které jistě právem považujeme za duchovní otce slovanských národů.Všechny srdečně zveme a těšíme se na společně strávené chvíle.
PAVEL LAZÁREK, FARÁŘ

BÍLOVICKÉ KŘÍŽE A KAPLIČKA
V rámci výletního čísla našeho zpra-vodaje bych Vás rád pozval na krátkou procházku uvnitř obce kolem bílovických křížů. Začneme na ulici Obřanská, kde poblíž památného stromu Stará hruška stojí hned nejstarší kříž v obci, který nechal roku 1826 postavit jistý Tomáš Zwiling. Říká se mu též kříž na Nivách nebo U hrušky. Kamenný podstavec je zřejmě původní, kovový kříž byl opakovaně ničen a následně nahrazován, naposledy roku 2005 péčí Arnošta Huňaře. Půjdeme-li dolů po Obřanské, mineme po levé stra-ně hřbitov, uprostřed něhož se nachází hlavní hřbitovní kříž datovaný roku 1908, samotný hřbitov byl zřízen o šest let dřív. Před kostelem se nachází jediný celo-kamenný krásně vytesaný kříž, který byl zbudován nákladem Antonie Olejníčkové, ošetřovatelky v nemocnici u sv. Anny, a byl posvěcen roku 1907. Původně byl umístěn na návsi před Obecní hospodou, ale roku 1981 byl (z obav před jeho poničením) přesunut na nynější místo. Od kostela se pěšinkou dostaneme na ulici Trávníky, kde stojí kříž zbudovaný roku 1879 Vilemínou Julinkovou, majitelkou bílovického mlýna. O kříži a jeho přesunech pojednal Zdeněk Mrkos v č. 4/2016 zpravodaje, zde je vhodné uvést, že paní Vilemína se zasloužila nejen o tento kříž, ale zejména roku 1899 věnovala pozemek ke zřízení již zmíněného hřbitova. Přejdeme-li po lávce na druhý břeh Svitavy, narazíme na nenápadnou leč půvabnou kapličku zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. Ta byla patrně zbudována v návaznosti na nařízení Marie Terezie z roku 1770 zřídit v každé obci zvoničku k hlášení požárů. Bílovičtí vybudovali nejen zvonici, ale rovnou kapličku u lávky přes řeku na poutní cestě mezi Brnem a Křtinami, jež byla příhodně zasvěcena ochránci před nebezpečím od vody. V publikaci M. Procházky Výletní Bílovice nad Svitavou (1988) je uvedeno, že do kapličky se původně chodilo po dřevěných schodech od vozové cesty, které byly odstraněny při stavbě silnice v roce 1896, a vchod byl přeložen na severní stranu. Pokud by někdo ze čtenářů měl fotografii kapličky s původním vchodem, nechť se prosím ozve. Po zřízení kostela, na jehož věži byly hned tři zvony, ztratila kaplička svoji primární funkci a někteří sekulárně založení občané navrhovali její zboření či jiné využití. Nákladem kostelní jednoty proto byla roku 1921 zedníkem Leopoldem Fritzem opravena, přičemž bylo odstra-něno zvonicové patro a vybudován štít s výklenem pro sochu Panny Marie. Uvnitř kaple je umístěna socha sv. Jana a oltář s ambonem, který byl roku 1984 instalován Antonínem Brychtou v kostele, kde zůstal relativně krátkých 21 let do velké rekonstrukce chrámového interiéru. Každý rok, dne 16. května, je na svátek jejího patrona sloužena v kapličce mše svatá. Kolem cukrárny Svitava vyjdeme po schodech na cestu s místním názvem „na Štokách“, kde u domu č. 664 stojí jednoduchý litinový kříž zvaný u Andělovských. Byl vybudován roku 1889 na základě poslední vůle Marie Vackové, dcery Josefa a Josefy Vackových, která zesnula o rok dříve. Ujdeme-li po červené turistické značce necelých 500 metrů, dojdeme k nejkrásnějšímu bílovickému kříži (tentokrát dřevěnému), zvanému Pašijový. Byl vyroben roku 1911 Václavem Sehnalem a Theodorem Šenkem, a to na náklady Antonie Olejníčkové, která se za-sloužila rovněž o kříž u kostela. Je bohatě malovaný a vyřezávaný symboly Kristova umučení (odtud jeho název). V našem kraji je značně netypický, podobné kříže se nacházejí až na Slovácku. Roku 2009 byl péčí bílovické farnosti a mnoha dobrodinců restaurován uměleckým truhlářem Romanem Slaným a akademickou malířkou Janou Ondrušovou-Wünschovou. Přímo v údolí pod námi stojí u silnice na hranici katastrů Bílovic a Řícmanic kříž připomí-nající vraždu Wilhelma Balšana, kterou spáchal Jan Kratina roku 1884. S nepříliš vzhledným betonovým křížem je spojen tragický příběh, jejž poutavě popsal Jan Horáček v č. 4/2017 zpravodaje.Naše procházka je u konce.Většina uvedených křížů přitom měla své dřevěné předchůdce, které jsou vyznačené již na tereziánských mapách. Na závěr je vhodné zmínit, že kříže byly stavěny z různých důvodů, přičemž vedle orientačního jsou v Bílovicích přítomny hned tři další. Kříže byly jednak vztyčo-vány na místech zločinů či jiných neštěstí (Balšánův kříž), lidmi majetnými (kříž na Nivách), ale rovněž osobami svobodnými, resp. bezdětnými, což je případ M. Vackové a A. Olejníčkové (zdravotní sestry se v té době nesměly vdávat). Motivem ke stavbě křížů byla v posledním případě naděje, že když ne děti, budou se za spásu jejich duší modlit alespoň kolemjdoucí…
JAN LATA
Použitá literatura: Obřanská farní kronika (2013), materiály shromážděné Jaroslavem Filkou a Zdeňkem Mrkosem, jimž rovněž děkuji za připomínky.

Zpravodaj č. 1/2019

Křížová cesta po Bílovicích

Sobota, 27. 4. 2019

Před rokem jsme poprvé při křížové cestě procházeli celé Bílovice. I v tomto roce jsme se rozhodli na Velký pátek projít stejnou trasu a při modlitbách křížové cesty se zastavit na místech, která se v našem městě dotýkají lidských bolestí. Mnohá z nich jsou označená křížem, jiná jsou výjimečná jiným způsobem. Třeba tři zastavení přímo na bílovickém hřbitově – nejen u centrálního kříže, ale také u hrobu vojáků Rudé armády, kteří položili svůj život na konci druhé světové války právě v Bílovicích, a u kněžského hrobu, kde jsou pochováni dřívější duchovní správci farnosti.  Jinde zas u pamětní desky na rodném domě Metoděje Šebely. Tak jako Ježíš nesl svůj kříž a spolu s ním těžkosti nás všech, připojujeme se i my alespoň symbolicky k bolestem, které tíží lidi v našem okolí, abychom nezůstávali stranou, lhostejní, ale abychom byli s nimi a pro ně. Provázela nás slova papeže Františka, která pro tuto příležitost vybral Jana Lata. Asi nás bylo méně než před rokem, ale na počtu až tak nezáleží. Jarní sluníčko hřálo, přímo pálilo, nebylo to úplně lehké. Ale kdo by to od křížové cesty čekal? Po společné modlitbě u pašijového kříže jsme se rozešli do svých domovů, ale už nedlouho poté se naše cesty spojily v našem kostele při velkopátečních obřadech.

Ohlédnutí za kurzem Alfa

Sobota, 27. 4. 2019

Šestý kurz Alfa v Bílovicích jsme zakončili ve čtvrtek 11. dubna. Utekl jako voda. I přes podbízející se pocit určité rutiny jsme si a začátku ledna ani zdaleka nedokázali představit, co nám těch následujících dvanáct setkání, mezi které je zařazena společná víkendovka, přinese. Děkujeme za tento čas.

Kdo jste přišli na závěrečný večer, tak asi hned tak na něj nezapomenete. Svědectví Roberta Scavina o životě, ve kterém má Bůh své nezastupitelné místo, snad dokonale shrnulo odpovědi na otázku o smyslu života, s kterou jsme tuhle Alfu začínali. A snad nám všem pomůže na další cestě hledání odpovědí a bude směřovat náš život k Bohu. Možná padlo pár mýtů a předsudků, které jsme si v sobě nesli. Zažili jsme dost příležitostí k radosti a sdílení, smáli jsme se, modlili, předkládali svoje potřeby Pánu a On byl mezi námi. Každý to vnímal jinak, každý ocenil něco jiného. Já říkám, že jsme si byli navzájem obdarováním. Doplňovali jsme se a navzájem si tak pomáhali nacházet odpovědi, které v životě potřebujeme. Stali se z nás přátelé. Asi se nerozcházíme, byla by to škoda. Je mnoho příležitostí, jak navázet. Každý je vzácný a nenahraditelný.

Závěrečný večer doplnil výjimečný zážitek díky Janě, která v doprovodu Tomáše zazpívala několik šansonů. Jdeme v životě dál. Snad s větší jistotou, že Bůh nás vede, a že je to tak dobře. Ať každý ve svém životě naplno může poznat, že Bůh je láska.

Postní doba v naší farnosti

Sobota, 27. 4. 2019

Doba postní jako příprava na Velikonoce. Stejně jako učedníci chodili s Ježíšem a moc nechápali, kam směřuje, i my často zůstáváme hluší k tomu, co nám chce říct. Jak mu rozumím? Jak je můj život, mé jednání a každodení kroky, rozhodování, reakce směrem k druhým, vztahy v mé rodině, na pracovišti, prakticky kdekoliv, v souladu s tím, co nás Ježíš učí? Chceme směřovat od vlastního úsilí k dočasnému odřeknutí si nějaké své neřesti k mnohem hlubšímu porozumnění. Je to půst, jaký já chci?

Otec Pavel připravil pro děti několik zamyšlení ke křížové cestě a k postavám, které se na Ježíšově bolestné cestě kříže objevují. Spolu s dětmi si tato zastavení procházíme také. Stejně tak nám pomáhají pobožnosti křížové cesty, vždy v pátek a v neděli. Postní doba je  zde také ve znamení přípravy dětí na první svaté přijímání. I proto je v kostele při páteční dětské mši plno. A zdá se, že díky péči pana faráře a pozornosti rodičů se z nich stává dobrá parta, malé společenství.

V sobotu 6. dubna jsme měli v našem kostele postní duchovní obnovu. Otec Pavel mluvil o tom, co se odehrává v lidském nitru, o lidské svobodě a o tom, jak člověk vnitřně reaguje na bolest a ohrožení. P. Zdeněk Drštka objasňoval, co je a co není hřích. A jak nás často obavy z toho, abychom nepodlehli pokušení a hříchu ochromují natolik, že promarníme svou nečinností příležitost k životu daného okamžiku. Oba celé odpoledne také vytrvale zpovídali.

Jak tento půst promění naše životy se snad ukáže o Velikonocích. A třeba později. Svůj život můžeme ale Pánu odevzdat už dnes. Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Připravujeme farní slavnost

Středa, 3. 4. 2019

Farnost Bílovice nad Svitavou a obec Bílovice nad Svitavou srdečně zvou na slavnostní požehnání nového cyklu kostelních dveří s vyobrazením hlaholice, nejstaršího slovanského písma, které vytvořil sv. Cyril. Požehnání se uskuteční 5. května 2019 za účasti olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera. V případě nepříznivého počasí se odpolední program uskuteční v kulturním sále Obecní hospody na Těsnohlídkově náměstí.

  • Program slavnosti:
    10:00   děkovná bohoslužba s požehnáním dveří v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou
    12:00   přátelské setkání v prostorách farní zahrady
    14:00   májová pobožnost – v kostele
    14:30   přednáška doc. Miroslava Vepřeka o hlaholici a staroslověnském písemnictví – v kostele
    –          představení nové knihy „Kostelní jednota v Bílovicích nad Svitavou“ – PhDr. Jaroslav Filka
    15:45   posezení s cimbálovou muzikou „Kalíšek“, písařská dílna, program pro děti „Po stopách dvou soluňských bratrů“ – na farní zahradě

Kostelní jednota v Bílovicích nad Svitavou

Středa, 3. 4. 2019

Kostelní jednota v Bílovicích nad Svitavou – kniha, kterou můžete mít i vy – je k nahlédnutí i v prodeji v bílovickém kostele po bohoslužbách.
A pokud se chcete dovědět víc, pak při farní slavnosti v neděli 5. května tuto knihu představí otec Jaroslav Filka.

Publikace je svodem historických dokumentů o Kostelní jednotě – jednom ze spolků, který vyvíjel svou činnost v Bílovicích nad Svitavou od roku 1895 až do násilného rozpuštění v roce 1952. Historie Kostelní jednoty je pozoruhodným jevem nezdolného lidského nasazení a houževnaté práce našich předků, jejich věrnosti ideálu, a systematického kráčení k cíli, který shledávali jako nadmíru ušlechtilý a cenný i pro budoucí generace.

(http://www.sperat.cz/nakladatelstvi/vydane-knihy/)