Popis kostela sv. Cyrila a Metoděje

Farní kostel sv. Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou je sakrální stavbou pozdního historismu, podstatně uplatňující neogotické tvarosloví s dílčími prvky secese a moderny. Byl postaven v letech 1908 až 1913 podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka (1874 – 1944).

Panorama Bílovic s novým kostelem

Panorama Bílovic s novým kostelem

Jedná se o jednolodní stavbu s osou v severojižním směru a lodí obdélného půdorysu, k níž je na západní straně připojena podélná boční kaple. Na loď navazuje prostorově odsazený presbytář s polygonálním pětibokým závěrem, k jehož východní straně přiléhá čtyřboká sakristie, přístupná jednoramenným lomeným schodištěm s parapetem z umělého kamene. V ose jižního průčelí je představěna mohutná 34 m vysoká hranolová věž tvořící optickou dominantu stavby.

Hlavní vstup do kostela v ose věže je zdůrazněn lomeným ústupkovým portálem s nástěnnou malbou v tympanonu. Původní malba symbolizující Nejsvětější Trojici, zničená při válečných událostech v roce 1945, byla nahrazena malbou s portrétem věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, jejíž předlohou byla litografie od Jano Köhlera z roku 1912.
Kostel z téměř čelního pohledu

Zvonicové patro věže, oddělené kordonovou římsou, je do tří stran otevřeno lomenými okny. Ve zvonici jsou zavěšeny zvony sv. Cyril a Metoděj, sv. Anna a umíráček sv. Josef, ulité roku 1947 R. Manouškem v České u Brna. Nad zvonicovým patrem v nejvýše položené části věže, taktéž vymezené kordonovou římsou, jsou umístěny ciferníky věžních hodin.

Střecha věže je jehlancová, završena makovicí s rovnoramenným křížem. Členitý půdorys kostela doplňuje ještě na jihozápadní straně přistavěné, hmotově z fasády vystupující, těleso schodiště. Při pohledu na hlavní jižní průčelí kostela je závěr této přístavby řešen jako dekorativně utvářená třípodlažní vížka, dole polygonálního a nahoře kruhového půdorysu, krytá kuželovou střechou s makovicí ve vrcholu.

V celkovém pohledu na kostel se zajímavě uplatňují dva zdobné prvky: kombinace materiálů na fasádách realizované prokládáním kamenného zdiva pásy z režných cihel a ornamenty vytvořené z pálených různobarevně glazovaných tašek na krytině valbové střechy.

Vnitřní prostor chrámu je osvětlen devíti lomenými okny zasazenými v ostění. Loď kostela o délce 14 m a šířce 8 m je zaklenuta šestidílnou křížovou klenbou, dosahující výšky 9 m. V jižní části lodi byla roku 1946 vestavěna rozměrná hudební kruchta. Podélná boční kaple dlouhá 9 m a široká 2,6 m vytváří prostorový dojem gotického halového dvoulodí. Je zaklenuta taktéž šestidílnou křížovou klenbou a od lodi kostela oddělena dvojicí arkád na pilíři. Presbytář odsazený na šířku 5,8 m a dlouhý 6,8 m je zaklenut lunetami.

Stavitelé kostela spolu s členy kostelní jednoty, rok 1908

Stavitelé kostela spolu s členy kostelní jednoty, rok 1908

Kostel posvětil 20. července 1913 děkan Julius Koubek z Bystrce. Během 2.Světové války byl dne 29. dubna 1945 poškozen při odstřelování obce ruskými vojsky. Z předválečné výzdoby se dochovaly sochy svatých Cyrila a Metoděje na původním hlavním oltáři, sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie na stěnách presbytáře, boční oltář s pietou, sousoší svatého Františka s ukřižovaným Kristem nad bočním vchodem v kapli, socha svaté Anny a socha Panny Marie na pilíři arkád, socha svatého Antonína Paduánského na stěně předsíně v podvěží a jedenáct obrazů křížové cesty malovaných podle Richterových grafik z 19. století. Zničená zastavení byla v roce 1947 namalována znovu podle stejné předlohy. Je patrné jejich impresionističtější pojetí, odlišné tónování barev a jemnější materiál plátna.

Do kostela byl v roce 2005 při instalování podlahového vytápění pořízen mramorový ambon a oltář ve tvaru obětního stolu zhotovený podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka. Tento návrh využívá motiv úkosu vítězného oblouku mezi presbytářem a lodí kostela a zdvojuje ho v prolínání tvarů nohy oltáře i ambonu tak, aby se symbolicky vyjádřilo těsné bratrské pouto mezi Cyrilem a Metodějem. Hvězdy na reliéfu jsou odkazem na sv. Cyrila a Metoděje jako „dvě hvězdy z Východu“. Stříbrná barva hvězd symbolizuje, že i tito světci jsou jen odleskem Boží slávy. Světlo, které z nich vychází, vytváří kříž na znamení, že prostřednictvím těchto světců k nám přichází evangelium. Kříž je zlaté barvy a symbolizuje ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista a sílu jeho božství. Reliéf orla na ambonu předznamenává tajemství Božího slova a odkazuje na atribut svatého Jana i na jeho evangelium, přeložené sv. Cyrilem do staroslověnštiny. Barevné řešení vychází z tónů mramorů použitých u svatostánku v pozadí presbytáře a je zvoleno tak, aby nové předměty mobiliáře vytvářely s ostatními prvky interiéru barevně i kompozičně vyvážený a harmonický celek.

zpracoval P. PhDr. ThLic. Ing. Jaroslav Filka,
farář v Bílovicích nad Svitavou

kostel sv. Cyrila a Metoděje v roce 1912

Komentáře jsou zablokovány.