V poslední době roste zájem o poutnické putování. Masově vyhledávaná jsou světoznámá poutní místa v zahraničí. Jsou navštěvována z různých důvodů. Pro věřícího člověka to jsou jistě důvody duchovní, pro jiné touha po poznání, zvídavost a mnohdy jde také o módní záležitost. Také v naší vlasti se obnovuje tradice pěších poutí a to krátkých i vícedenních. Úplně jiného charakteru jsou pouti farníků do míst v blízkém okolí a zpravidla se jedná o pouti tradiční, které byly násilně zrušeny komunistickým režimem. Lidé sice i nadále na poutí docházeli, ale již ne hromadně, pouze jednotlivě.
Pro naši farnost byly tradiční hromadné pouti dvě – na svátek sv. Anny do Křtin a v září na Vranov. Na obou poutích bývala veliká účast a poutníky vždy doprovázela dechová kapela.
Před třemi roky byla v naší farnosti obnovena tradice vranovských poutí. Stalo se tak z iniciativy mladých lidí, ne však starousedlíků, ale těch, kteří se do Bílovic přistěhovali. Patří jim srdečné poděkování a nejen ode mne.
Letos 14. září jsme se znovu vydali pěšky na Vranov. Účast ovlivnilo počasí, které nebylo ideální. Putovalo pouze 16 osob. Domnívám se, že nejmladší poutnici byly 4 roky a šlapala statečně. V čele procesí má být nesen křížek. V loňském roce nám pan Tomáš Huška zhotovil krásný poutnický křížek, který zůstal na Vranově. Letos nám zapůjčila paní Věra Mazancová křížek svého otce Arnošta Huňaře. Můžeme s nadsázkou říci, že na Vranov s námi putoval také Arnošt. Pro malou osmiletou Emilku nebylo obtížné téměř celou cestu křížek nést a s jeho znamením nás dovést až k Panně Marii.
Počasí k nám bylo laskavé. Poutník má trpělivě snášet všechny útrapy, které mu putování přináší. Ale nás žádné útrapy nepotkaly, pouze malá přeháňka. Během klidného tříhodinového pochodu byl čas na vroucí modlitbu i zpěv a také popovídání. U Panny Marie únava zmizela a všechny ovládl hřejivý pocit, jaký má člověk na svatých místech. Všichni se již těšili na pouť v roce 2015.
Já doufám, že se v příštím roce obnoví i pěší pouť do Křtin.
Jitka Cívková