Pátá neděle velikonoční

Při slavení mše sv. na pátou neděli velikonoční jsme slyšeli slova ze 14. kapitoly Janova evangelia, kde Ježíš říká svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“ Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.“

„Cesty našeho hledání a tápání v životě jednou přijdou do toho finále, kterým je Ježíš Kristus. Ale nikdo nám neslibuje, že ta křesťanská cesta bude snadnou nebo jednoduchou. Ba naopak, vidíme, že člověk na ní klopýtá. A že Ježíše nejen nazýváme Cestou, Pravdou a Životem, ale že je také úhelným kamenem, o který se rozbíjí často i naše představy, názory a myšlenky.“ „Náš konec je vždycky spojený s bolestí, trápením a utrpěním. Prosto se na něj netěšíme. Ale jestliže se křesťan, člověk, na něco těší, to je to potom na tu náruč Boží. Tu očekáváme. A to je to Kristovo ‚přijdu a vezmu si vás‘, ta jistota Božího objetí.“ „I apoštolové narážejí. Filip, Tomáš, pro ně třeba i tím kamenem úhelným byla ta obyčejnost Boha, který se zjevil. Jakási jednoduchost, kterou v tom svém myšlení nebyli schopni přijmout. Protože mám své představy o tom, jaký je Bůh, jak by měl jednat a nebo se chovat k nám.“

Na závěr jsme zazpívali litanie k Panně Marii a pomodlili se modlitbu papeže Františka.

Po mši sv. jsme měli opět možnost k přijetí eucharistie. A tak jsme se mohly opět na chvíli vidět a uvědomit si, že víra v Ježíše Krista nás spojuje ve společenství a jak moc nám chybí, když se delší dobu nevidíme. Zítřkem je účast na bohoslužbách omezena už  stovkou účastníků. Už se těšíme na příští neděli, kdy se budeme v kostele moci sejít při slavení mše sv. A protože je nás cca dvě stovky, budou ráno mše dvě.

 

Nechat vzkaz

*