Bílovický Zpravodaj č. 4/2019 přinesl i tento příspěvek P. Pavla Lazárka, bílovického faráře, ve kterém se vrací k ústřední události letošního roku ve farnosti.
Myšlenka nových dveří pro náš kostel se zrodila před třemi lety. Hledali jsme přitom způsob, jak ztvárnit dílo sv. Cyrila a Metoděje. Jejich fyzickou podobu neznáme. Co se však dochovalo do dnešních dnů, je podoba písma vytvořeného sv. Cyrilem. Na hlavním vchodu jsme proto vyobrazili hlaholskou abecedu rekonstruovanou podle nejstarší dochované literární památky českého národa (tzv. Kyjevských listů). Začíná písmenem A, které má tvar kříže. Náš kostel je dost možná jediný, který celou hlaholskou abecedu zobrazuje. Chceme tak poukázat na podstatu cyrilometodějské mise, kterou je SLOVO v jeho náboženském i kulturním významu. Kostelní dveře nám připomínají Krista, kterého poznáváme skrze Písmo. Dvě kliky na dveřích pak odkazují na slovanské věrozvěsty, kteří nám otvírají dveře k „poznání věcí Božích i lidských“. Ostatní kostelní dveře nesou staroslověnské nápisy v hlaholici. Na bočních dveřích jsou uvedeny jména soluňských bratří, kteří osvítili slovanské národy hlásaným Slovem: SVATÝ CYRIL A METODĚJ. Boční vchod nese nápis ISKONI BĚ SLOVO, tedy „Na počátku bylo Slovo“, což je první věta Evangelia sv. Jana a také zřejmě první věta vůbec, která byla napsána slovanským jazykem. Na dveřích do sakristie je pak napsáno SLYŠITE SLOVO. Jedná se o úryvek z Proglasu, originálního staroslověnského textu napsaného sv. Cyrilem, který tvoří předmluvu k Evangeliím. Novým písmem, pro které se vžil název hlaholice, sepsali Konstantin s Metodějem první slovanské knihy. Jednalo se o překlady Evangelií, liturgických a právních knih a nakonec i celé Bible, ale také o původní literární tvorbu. Nadto dokázali ve své době nevídanou věc: prosadili u papeže schválení slovanského jazyka k užívání při bohoslužbách, ačkoli na Západě si toto privilegium dlouhá staletí držela pouze latina a řečtina. Tím byli Slované „připočteni k velikým národům, které oslavují Boha svým jazykem“. Stalo se tak především zásluhou Konstantinovy vzdělanosti a přesvědčivé svatosti. Jeho vášnivá obhajoba slovanské řeči jako před Bohem rovné s ostatními vyspělými jazyky dodnes budí náš údiv. V Legendě o sv. Cyrilu se píše, že s sebou přinášeli „dar vzácnější nad všechno zlato a stříbro a drahé kamení“. Tímto drahocenným darem bylo písmo vytvořené k zápisu prvního slovanského spisovného jazyka dnes označovaného jako staroslověnština. Autorem tohoto originálního písma, přesně vystihujícího všechny zvláštnosti slovanské řeči, byl geniální řecký učenec Konstantin Filosof, později zvaný Cyril. Jsem potěšen, že nové kostelní dveře byly požehnány v roce, kdy slavíme 1150 let od smrti svatého Cyrila, který za pouhých šest let s pomocí svého bratra Metoděje vytvořil ohromné dílo, z něhož čerpáme i my dnes. Žehnání se ujal metropolita Mons. Jan Graubner, jako nástupce svatého Metoděje na moravském arcibiskupském stolci. Po samotném žehnání následovalo pohoštění pro všechny zúčastněné na farní zahradě, písařská dílna i hudební zábava. Nové dveře okrášlily nejen kostel, ale přispívají k prezentaci samotných Bílovic. Proto ještě jednou děkuji všem, kteří se o jejich vznik zasloužili.
PAVEL LAZÁREK, FARÁŘ