Římskokatolická farnost Bílovice nad Svitavou

V sobotu 16. října se uskutečnila farní pouť do Znojma a Jaroměřic nad Rokytnou. A podle ohlasů se jednalo o velmi vydařenou akci.  „Včera jsme se účastnili farní pouti do Znojma na mši svatou spojenou se svěcením zvonů. Po mši svaté si každý mohl dřeveným kladívkem na zvony zazvonit. Následovalo bohaté pohoštění. Potom jsme se přesunuli do Jaroměřic nad Rokytnou, kde nás P. Tomáš provedl nově opraveným barokním chrámem sv. Markéty. Neuvěřitelné dílo!!! A velice dobře do něj zapadl liturgický „nábytek“ od Otmara Olivy. Vřelé díky za zorganizování našemu panu faráři otci Pavlovi i Olze Kulhánkové,“ říká o farní pouti Marie.

Po prázdninové přestávce se opět můžete těšit na pravidelné setkávání nad Božím Slovem. Ekumenické biblické hodiny s Pavlem Kašparem – vždy v úterý od 19:30 hod. ve farní klubovně. Od 4. října 2022 pokračujeme a tématem dalšího období bude „Apokalypsa aneb Zjevení Janovo“.

Místní skupina České křesťanské akademie zve v novém akademickém roce na přednáškový cyklus Kapitoly z dějin Bílovic a okolí. Přednášky se konají vždy ve čtvrtek jednou za měsíc v 18 hod. v obřadní síni.

Jeden z vrcholů kulturní sezóny v Bílovicích nad Svitavou se uskutečnil v neděli 2. října 2022 večer v bílovickém kostele. Komorní koncert v podání Filharmonického sboru Brno byl pro všechny přítomné výjimečným zážitkem.

Ústředním motivem památníku P. Jana Rybáře zasazeném do zdiva kostela s. Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou jsou slova osobního vyznání víry: „Děkuji ti Bože, že bez nás nemůžeš být.“

Více spolu s fotografiemi brzy doplníme.

V sobotu 1. října 2022 jsme prožili slavnostní odhalení a posvěcení památníku P. Jana Rybáře na bílovickém kostele.

SLOVO AUTORKY OLGY FRYČOVÉ HOŘAVOVÉ
S výzvou vytvořit památník pro otce Jana Rybáře za mnou přišli manželé Martínkovi. Není se čemu divit, neboť Marcel Martínek je jeho pra-synovec a otec Rybář ho provázel celým životem. Zároveň šlo o přání místní komunity mít pomník této vzácné osobnosti v místě, kde žil ve svém mládí a kam se rád a často vracel. Jsem sochařka-keramička a vyjádření v médiu pálené hlíny mi je vlastní. Pomník byl od začátku situován na fasádu kostela. Navrhla jsem řešení jeho včlenění do cihlových pásů. Bílovický kostel je romantický a velice zdobný a vytvářet na něm další výrazný prvek se mi nezdál vhodným řešením. Chtěla jsem jeho iniciály: Jan Rybář 16.7.1931–14.1.2021 a výše zmíněné texty spojit se stávajícím pláštěm kostela, aby se stal nedílnou součástí, a to v místě mezi hlavním a bočním vchodem, kde se po kostele lidé setkávají. Pomník je na první pohled nevýrazný, ale cesta k tomuto „jednoduchému“ řešení vůbec jednoduchá nebyla a jeho řemeslné provedení v sobě skrývalo nejednu technologickou záludnost. Zmíním fakt, že syrová hlína se smršťuje o zhruba 10 %, tedy trefit rozměry dlaždic, aby seděly, není jednoduché. Pálili jsme přímo v Bílovicích v pronajaté v peci na dřevo u keramičky Majky Krajné, které děkuji za tuto možnost. Takový výpal se musí hlásit hasičům a trvá, ten náš začal brzy ráno a 1350 stupňů Celsia bylo v peci hodinu před půlnocí. Celou tu dobu přikládáte a sledujete pyrometr a později žároměrky v peci. Kouzlo a krása těchto výpalů je v tom, že do hry vstupují živly. Všechny dlaždice byly naglazovány stejnou shino glazurou, dál maloval plamen, popel a žár. Osazení reliéfu, umístění, vyřezání a vysekání zvoleného pole na fasádě, nalepení a konečně zaspárování, to byla další kapitola v příběhu realizace památníku.
Děkuji svému muži Lukášovi Fryčovi za pomoc s přípravou, výpalem i osazením a Radku Parákovi za pomoc při instalaci. V návrhu jsme zvažovali i modelovaný portrét, ale od začátku nepanovala shoda, zda ano, či ne. Reliéf jsem namodelovala, ale při výpalu praskl, a tím bylo rozhodnuto. Fragmenty portrétu jsem vypálila a jsou k vidění na právě probíhající výstavě fotografií ze života Jana Rybáře v kostele.
Ráda bych zmínila, že otce Jana jsem osobně nezažila a je mi to líto. Nicméně během uplynulého roku se mi stal blízkým přítelem, díky dostupným záznamům jeho promluv na internetu, fotografiím, textům, které psal, i modlitbám a vnitřním dialogem s ním. Velice si vážím toho, že jsem mohla na památníku tohoto muže spolupracovat.

(brzy sem doplníme příspěvek spolu s několika fotografiemi)

Mnozí kolemjdoucí mohli zvolna sledovat, jak na bílovickém kostele vzniká památník věnovaný bílovickému rodákovi P. Janu Rybářovi. Dílo tvoří Olga Fryčová Hořavová. Do slavnostního odhalení a posvěcení památníku se toho muselo stihnout opravdu hodně. Byla by škoda sem nevložit pár fotek, které někteří zachytili v době finálních příprav.