Bílovický Zpravodaj č. 3/2020 přinesl i tento příspěvek Jana Horáčka „BOJ O KOSTEL – Hybridní válka není nic nového“, který je zajímavým pohledem na práci Jana Laty, který nabízí hlubší pohled na vztahy v Bílovicích na přelomu 19. a 20. století a okolnosti úsilí o stavbu bílovického kostela.
Nestává se často, aby byla o Bílovicích napsána akademická práce. I přesto se tak v posledním roce stalo. O to lepší zprávou je, že jejím autorem je Jan Lata, na jehož pečlivě zpracované, zároveň ale obdivuhodně lehce psané a velmi čtivé články jsou už čtenáři zpravodaje zvyklí. Svou práci pojmenoval Boj o kostel a popsal v ní společenské poměry v Bílovicích od poloviny devatenáctého do první čtvrtiny dvacátého století, se vztahem k budování chrámu sv. Cyrila a Metoděje, k našemu kostelu. Práce čerpá z dobových kronik, velkou měrou pak z dobového tisku – odtud podnadpis poukazující na „hybridní válku“, v dnešní době tolik v médiích skloňovanou. Zbudovat v obci takovouto stavbu nebylo vůbec jednoduché a neslo to s sebou mnohé hádky a soukromá i veřejná nařčení. Právě tento boj – chcete-li konfesijně-sekulární, neboli boj mezi věřícími a nevěřícími, Orly a Sokoly, národními socialisty a sociálními demokraty… zachytil Jan Lata na o něco více než 50 stranách. Historie nám říká, že v roce 1896 byla založena Kostelní jednota a o pár let později postavila kostel. To je pravda. V této práci se ale můžeme dočíst nejenom, jak náročné bylo uhájit myšlenku postavení chrámu až ke zdárnému dovršení díla, ale i mnohdy pikantní detaily ze soukromého života bílovických občanů. No schválně, dovedete si představit, že byste chtěli v Bílovicích zbudovat třeba sportovní hřiště, věnovali tomu veškeré své úsilí a volný čas, pomýšleli jste na přínos pro budoucí generace a …. a potom jste si v novinách prodávaných i v Brně přečetli nařčení, že to děláte jen proto, že jste ožralové a tlustá prasata a nemáte kde hubnout, tak si ho necháte postavit za veřejné peníze? Že jsem užil moc silná slova? …. No, tak si přečtěte tuto práci. Možná budete překvapeni, jak „ostrý“ tento „boj o kostel“ byl… Akademická práce je volně ke stáhnutí na internetových stránkách theses.cz. Do vyhledávacího pole je třeba zadat „Boj o kostel“ a potom už jen nerušeně číst… Pokud vás můj popis práce přeci jenom vyděsil, nebojte, své si v práci najdou i jemnější duše. Zmiňuje například zajímavý fakt, že k rozvoji Bílovic přispěla mimo jiné v roce 1843 vybudovaná dráha vlakové dopravy, která však na rozvoj měla reálný dopad až po zřízení železniční zastávky, doposud udávané do roku 1878. Jednou z novinek této publikace je zpřesnění této datace dle dobových pramenů až do roku 1881, tedy až 34 let od doby, kdy byla do Bílovic „přivedena železnice“! Až od té doby bylo „měšťákům“ umožněno Bílovice opravdu navštěvovat a přispívat tak k jejich rozvoji. Až od té doby mohly z jejich přítomnosti Bílovice a jejich občané nejenom těžit, na druhou stranu se jim ale i přizpůsobovat. A proč že tedy bílovičtí kostel postavili právě na počátku 20. století? Ano, protože jim vlastní chrám páně chyběl. Ale proč zrovna v tomto období? Proč ne o 50 let dříve nebo později? I toto a mnohé další zajímavosti, některé z nich psané „mezi řádky“ se v této práci můžete dočíst.