Slavíme velikonoční vigílii. Pomalu se stmívá. Jsme zde, protože věříme, že Kristus přemohl smrt a jeho smrtí vše nekončí. Přicházíme k jeho hrobu a jsme naplněni radostí, protože je prázdný.
„Světlo Kristovo!“ zazní potemělým kostelem a průvod následuje paškál. A hořící svíce v našich rukou symbolizují naši víru i touhu, aby Kristus byl světlem pro celý svět.
„To je ta noc, o které bylo psáno: „Noc jako den se rozjasní“
a „Noc je mým světlem ve všech mých radostech“.
A tak posvěcená tato noc zahání hříchy, smývá viny,
hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost;
zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci.“
Je snad jiná slavnost v roce, která by člověku mohla přinést více radosti? Smrti, kde je tvá moc? Smrti, kde je tvé vítězství? Ať Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění.
