Postní doba je obdobím přípravy na Velikonoce. Pro většinu farníků – kolik jsme jich už zažili? A už je tu další. Může nás ještě něčím překvapit? Stále zjišťujeme, že sami sebe neznáme až tak dobře, jak by se mohlo zdát. A tak jsme spolu s Ježíšem pozváni na poušť. Tak jako vede Duch svatý Ježíše do pustiny, i my v postní době hledíme na svá selhání. Otevíráme místa svého života, kam se ještě neodvážili Boha pustit. Podaří se nám to leto? Vejdi Pane, ať vládne Tvé světlo tam, kde jsem si doteď udržoval své přítmí. Nechci si nechat nic pro sebe, patřím jen Tobě.
Postní období je příhodným časem k obnovení chápání křesťanského života jako velkého putování do domu Otcova. Toto období začíná na Popeleční středu udělováním “popelce” – sypáním popela na hlavu s výzvou: “Obraťte se a věřte evangeliu” (Mk 1,15). Těmito slovy započal Ježíš své poslání na zemi, aby smířil lidstvo s Otcem a aby uvedl každého na cestu života. Bůh Otec totiž připravil plán spásy pro všechny lidi, kteří od něho pocházejí a k němu směřují. Nejinak tomu bylo u nás v Bílovicích.
Pro děti je pak připraven pro celou postní dobu program s názvem „Na cestě ke vzkříšení“. Na oltáři se objevil obrázek Otce, Syna a Ducha Svatého, od kterého pak vede šest barevných pruhů. Každý pruh je určen k nalepování symbolů k příslušnému postnímu týdnu. Děti se zamýšlí nad tím, co znamenají MOUDROST (žlutá), SVATOST (modrá), KRÁSA (oranžová), ČISTOTA (fialová), OBĚTAVOST (zelená) a POSLUŠNOST (červená). A nejen zamýšlí, každý týden se pak snaží právě takto žít a jednat. A my dospělí se můžeme taky přiučit. Nebo myslíte, že ne?
