Kurz Alfa byl zakončen. Přinesl celou řadu nových začátků (ostatně, tím Alfa je). Měli jsme možnost společně se setkávat po víc 12 týdnů a nejen společně večeřet, ale také živě diskutovat nad důležitými otázkami křesťanské víry. 12 (nebo chcete-li 14) účastníků ve dvou skupinkách, k tomu ještě skupinka pro ty, kdo přijdou víceméně náhodně (zvali jsme i dřívější absolventy a někteří skutečně tuto možnost využívali). V našem vesnickém či maloměstském prostředí je, zdá se, jednoduché seznamovat se a navazovat nové vztahy. Pozvání na Alfu letos přijalo více lidí, u kterých to bylo spíše překvapení. Ano, jako každý rok jsme měli i dost věřících, kteří se pro Alfu rozhodli jako formu určité duchovní obnovy. Na druhou stranu je zde i dost těch, kdo se s křesťanstvím teprve začali seznamovat. A snad můžu říct, že se vydali na svou osobní cestu víry. Někdo razantněji, někdo opatrně a pozvolna. Potkáváme se dál, vnímáme velké odhodlání nějak pokračovat společně. Uvidíme, nakolik toto odhodlání vydrží. Zdá se, že i modlitba ve skupince se stala pro všechny neodmyslitelnou součástí. Snad se budeme setkávat i po Alfě na našich čtvrtečních modlitebních společenstvích. Vnímáme velká obdarování pro nás všechny, i my začínáme znovu a znovu. Mám radost ze společné víkendovky s Alfou od Tomáška, z Tišnova a ze Slavkova. Sešli jsme se na Kaprálově mlýně a byl to opravdu požehnaný čas. Děkujeme všem přednášejícím, ale i těm, kdo se starali o všechny aspekty dobrého fungování těch dvanácti večerů. Jsme rádi, že máme podporu z fondu PULS. I jeho zásluhou můžeme s odvahou vstupovat do spíše neznámých vod a hledat, kam nás Pán volá, abychom dokázali pozvat právě ty, kdo mají jeho pozvání slyšet. Ať je Jeho jméno vyvýšené a Jeho dílo, i to na Alfě, požehnané.