Hodně práce, možná na první pohled málo viditelné, ale o to víc cenné.Všimli jste si, že schody před hlavním vstupem do bílovického kostela už nezdobí pravidelná dávka holubího trusu? A že i když ho ženy pečlivě uklidí, stačí jen malá chvíle a neoblíbená nadílka je zase zpět? Zdánlivě sysifoská práce bez konce. Ale dva opravdu dlouhé pracovní dny – 27. a 28. května, tedy vlastně hodně dlouhé večery, by to celé měly změnit. Zázrak? Ne, velké a obětavé úsilí Jirky a dalších, kteří se pustili do díla a vytrvale do pozdních nočních hodin pracovali na demontáži původního pletiva a instalaci vnějších sítí do všech věžních oken. Té hrstce obětavých a šikovných chlapů (a jedné ženě) patří velké uznání. Díky provedení všech prací svépomocí se celý rozpočet výrazně snížil. Práce na věži je samozřejmě mnohem víc. On i důkladný úklid celé věže, který výše popsaným pracem předcházel, vydá na dlouhé hodiny.
Nové sítě jsou nejen velmi účinné, ale také nenápadné. Málokdo jejich přítomnost při letmém pohledu na věž vůbec zaznamená. Poprvé jsme mohli docenit jejich službu už na Noci kostelů, při které se mnozí návštěvníci vydali právě na věž kostela k hodinovému stroji. Za zmínku stojí i to, že byl důkladně seřízen hodinový stroj a také získal potřebné osvětlení. Jirka Štancl by vám určitě řekl víc. Jeho péče o hodiny a věž vyžaduje opravdu hodně. Když budete stát před kostelem, podívejte se někdy vzhůru. Není to samozřejmé. Děkujeme.
