(Bílovický Zpravodaj) Rozhovor s bílovickým jáhnem

Bílovický Zpravodaj č. 4/2023 přinesl rozhovor Venduly Bartákové s trvalým jáhnem Janem Latou.

Honzo, kromě svého (určitě velmi časověnáročného) zaměstnání jsi hodně aktivní bílovický občan, angažuješ se v mnoha společenských aktivitách – kulturní akce, farní společenství, my se známe z redakce bílovického zpravodaje… je něco, co jsem nezmínila? – jak jsi se ke všem těm aktivitám dostal?

>>> Pozvolna, nejdříve jsem začal být aktivní ve farnosti, při které jsem založil pobočku České křesťanské akademie, která zejména pořádá přednášky o důležitých tématech a zve zajímavé osobnosti. Měli jsem tak např. přednášku o umírání, o politické situaci v Izraeli, pozvali jsme Annu Šabatovou, evangelického faráře Miloše Rejchrta nebo kněze Františka Líznu či Ladislava Heryána. Uskutečnili jsme rovněž přednáškové cykly, např. o světových náboženstvích. Pod hlavičkou ČKA se konají biblické hodiny, jež vede evangelický farář Pavel Kašpar, který se na důchod přestěhoval do Bílovic. Rovněž jsem ve farnosti inicioval konání ekumenických bohoslužeb, pomáhal s přípravou zájemců o biřmování a obnovou pěších poutí. Baví mě historie a zjistil jsem, že mnoho témat z bílovických dějin není dostatečně zpracováno, začal jsem proto psát články do zpravodaje, z čehož vyplynulo moje členství v redakční radě. A konečně jsem společenský člověk, takže jsem se ochomýtal kolem pořádání některých společenských akcí. Zejména jsem rád, že jsem inicioval oslavy 140. výročí zřízení železniční zastávky v roce 2021 a letos na jaře zinscenování živého obrazu „Kterak S. K. Neumann, Božena Hodačová a Rudolf Těsnohlídek z Řečkovic do Bílovic přišli“.

Co z toho Tě nejvíc baví? Kde se cítíš být největším přínosem?

>>> Baví mě všechno, neskromně si myslím, že jsem o bílovické minulosti ledacos zajímavého zjistil, nicméně v souvislosti s jáhenským svěcením budu muset své aktivity trochu přeskupit a věnovat se primárně farnosti.

V poslední době jsem zachytila na facebooku zprávu, že jsi nově (jmenován?) jáhnem – pro nás ateisty – co to znamená? Jsi opravdu jmenován? Musíš na to nějak studovat? Co to obnáší? Co Tě k tomu vedlo?

>>> V bílovické farnosti jsem se zabydlel a našel v ní mnoho přátelských, zajímavých a obětavých osobností, kvůli kterým je radost se v ní angažovat. Postupně jsem začal vnímat, že by bylo dobré, aby ve farnosti sloužil vedle kněze rovněž jáhen, protože kněží je málo, spravují zpravidla několik farností a jsou často překládáni. Jáhen tak může být pomocným a stabilizačním prvkem ve farnosti, který sice je faráři podřízen, ale současně je ustanoven přímo biskupem. Vedle toho, že mě baví teologie, snad mám i určité organizační schopnosti a nestydím se mluvit na veřejnosti, takže jsem o službě jáhna již nějakou dobu přemýšlel a jsem rád, že mě v těchto úvahách náš farář Pavel Lazárek podpořil. Abych mohl být jáhnem, tak jsem si dodělal magisterské teologické studium v Olomouci (již za svých studií v Praze jsem vedle práv vystudoval bakalářské studium na Evangelické teologické fakultě) a prošel vstupním pohovorem na biskupství včetně rozsáhlých psychotestů. Poté jsem absolvoval čtyřletou přípravu, při níž se skupina kandidátů jáhenství v brněnské diecézi scházela pod vedením zkušeného kněze a probírali jsme nejrůznější praktická témata života farností a roli jáhna v ní. Jednalo se o cca osm setkání v roce, někdy jednodenních, někdy víkendových. Je vhodné zmínit, že v Bílovicích bydlí rovněž jáhen Petr Šplouchal, který se již po mnoho let obětavě a na plný úvazek stará o obřanskou farnost a působí rovněž jako nemocniční kaplan.

Můžeš vyjmenovat hlavní rozdíly jáhen vs kněz?

>>> V katolické církvi existují tři stupně tzv. služebného kněžství – jáhen, kněz a biskup. Zatímco u kněží a biskupů je povinný celibát, mohou být na jáhny vysvěcení i ženatí muži. Zpravidla slouží v této funkci bezplatně a vedle svého běžného povolání. Jáhen může vést bohoslužby, kázat, křtít, oddávat a pohřbívat, na rozdíl od kněze však nemůže sloužit mši a zpovídat. Při bohoslužbách se od kněze liší vizuálně tím, že má štolu přes rameno, případně nosí dalmatiku, která má na rozdíl od kněžského ornátu rukávy.

Znamená to tedy, že budeš více „zastupovat“ našeho pana faráře?

>>> Patrně ano, ale současně doufám, že kněz v naší farnosti zůstane i v budoucnu. Bílovice jsou ve srovnání s okolními farnostmi – Obřany, Adamov, Babice, Ochoz – o dost větší, takže to má logiku.

Lze vůbec stát se později z jáhna knězem, když máš rodinu? Nebo je tato cesta již uzavřena?

>>> Římskokatolická církev předepisuje pro kněze a biskupy povinný celibát, proto se také jáhenství ženatých mužů označuje jako trvalé. Diskuse o zdobrovolnění kněžského celibátu probíhají již řadu desetiletí, zatím bez konkrétního výsledku.

Nějaké další plány? Vize?

>>> Chtěl bych se nyní zejména soustředit na svoji roli ve farnosti a podílet se na tom, aby byla prostředím přitažlivým nejen pro tradiční „praktikující katolíky“, sám jsem ostatně konvertita. Časem bych chtěl prohloubit svoji studii o bílovické společnosti na přelomu 19. a 20. století a dotáhnout ji až do roku 1948.

Až moc osobní otázka – odkud jsi konvertoval a proč?

>>> Pocházím z rodiny, která byla bez vyznání, církev mě začala přitahovat na střední škole i kvůli mému zájmu o historii. Kolem maturity jsem začal chodit do evangelického sboru v Židenicích, nicméně v souvislosti se studiem v Praze mě vtáhlo prostředí studentské farnosti vedené Tomášem Halíkem, kde jsem byl o Velikonocích 1997 pokřtěn. Šlo o delší proces, v němž mělo svoji roli mnoho mých přátel a inspirativních osobností, žádné náhlé zjevení shůry se nekonalo.

Je něco, co Tě v Bílovicích pálí a chtěl bys, aby se pohnulo/změnilo/začalo řešit?

>>> Bílovice mají tři velká plus: skvělá dostupnost vlakem do Brna, krásné okolí i půvabnost obce samotné a aktivní občanskou společnost, díky níž se koná mnoho kvalitních společenských a kulturních akcí. S vedením obce jsem v zásadě spokojen, oceňuji schopnost čerpat dotace a odvahu chodit do velkých projektů, vybudováním obecního centra počínaje a koupí a rekultivací Mlýnského ostrova konče. Nové obecní stavby jsou přitom z architektonického hlediska kvalitní. Věčným tématem je údržba obecního majetku a stav cest, ale i v tomto se dělá mnoho potřebného. Bílovicím by slušela kavárna, inspirací by mohl být nově otevřený podnik „Vždycky kafe“ na autobusové točně v Obřanech. Mrzelo mě, že při budování centra obce a hasičky bylo rezignováno na sondážní archeologický průzkum, o počátcích Bílovic toho stále víme velmi málo. Mikroregion Časnýř by se měl zaměřit na konzervaci zříceniny Obřanského hradu.

Díky za odpovědi, ať se Ti daří!

 

 

Komentáře jsou zablokovány.