V pátek 12. dubna 2024 jsme měli příležitost poslechnout si povídání účastníků jarní výpravy do Jordánska o jejich zážitcích. Otec Pavel, jeho bratr Ondřej, Kulhánkovi a další povídali o krásách této biblické země. Vše doprovázela prezentace fotografií.
Kurz Alfa byl zakončen. Přinesl celou řadu nových začátků (ostatně, tím Alfa je). Měli jsme možnost společně se setkávat po víc 12 týdnů a nejen společně večeřet, ale také živě diskutovat nad důležitými otázkami křesťanské víry. 12 (nebo chcete-li 14) účastníků ve dvou skupinkách, k tomu ještě skupinka pro ty, kdo přijdou víceméně náhodně (zvali jsme i dřívější absolventy a někteří skutečně tuto možnost využívali). V našem vesnickém či maloměstském prostředí je, zdá se, jednoduché seznamovat se a navazovat nové vztahy. Pozvání na Alfu letos přijalo více lidí, u kterých to bylo spíše překvapení. Ano, jako každý rok jsme měli i dost věřících, kteří se pro Alfu rozhodli jako formu určité duchovní obnovy. Na druhou stranu je zde i dost těch, kdo se s křesťanstvím teprve začali seznamovat. A snad můžu říct, že se vydali na svou osobní cestu víry. Někdo razantněji, někdo opatrně a pozvolna. Potkáváme se dál, vnímáme velké odhodlání nějak pokračovat společně. Uvidíme, nakolik toto odhodlání vydrží. Zdá se, že i modlitba ve skupince se stala pro všechny neodmyslitelnou součástí. Snad se budeme setkávat i po Alfě na našich čtvrtečních modlitebních společenstvích. Vnímáme velká obdarování pro nás všechny, i my začínáme znovu a znovu. Mám radost ze společné víkendovky s Alfou od Tomáška, z Tišnova a ze Slavkova. Sešli jsme se na Kaprálově mlýně a byl to opravdu požehnaný čas. Děkujeme všem přednášejícím, ale i těm, kdo se starali o všechny aspekty dobrého fungování těch dvanácti večerů. Jsme rádi, že máme podporu z fondu PULS. I jeho zásluhou můžeme s odvahou vstupovat do spíše neznámých vod a hledat, kam nás Pán volá, abychom dokázali pozvat právě ty, kdo mají jeho pozvání slyšet. Ať je Jeho jméno vyvýšené a Jeho dílo, i to na Alfě, požehnané.
Ve čtvrtek 11. dubna 2024 se na faře sešla pastorační rada farnosti.
Příspěvek brzy doplníme. Zápis pod odkazem níže.
Na druhou neděli velikonoční, tedy 7. dubna 2024, při slavnostní mši sv. šest dětí z naší farnosti poprvé přijalo Krista v eucharistii. První svaté přijímání se tak stalo pro Hermínku, Naďu, Markétku, Petra, Davida a Pedra důležitým krokem na jejich cestě křesťanské víry a společenství s Ježíšem.
(foto snad brzy doplníme)
Velikonoce jsou vyvrcholením liturgického roku. Ne vždy je ale prožíváme v radosti. Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění. Tato slova slýcháme rok co rok při zapalování paškálu – velikonoční svíce – od ohně, zapáleného před kostelem. Tomu ale předchází Zelený čtvrtek s připomínkou poslední večeře, kdy Ježíš svým učedníkům, těm svým dvanácti i nám všem budoucím, odkázal eucharistii. Letos poprvvé došlo při bohoslužbě i na obřad umývání nohou. Nesmírně hluboké vyjádření pokory. Ježíše k učedníkům, pana faráře k farníkům. Bdění v Getsemanech přes celou noc. Velký pátek a s ním odpolední křížová cesta po Bílovicích, pro mnohé jako minulé roky, pro jiné vždy nová, jiná. Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. Velkopáteční obřady, noční bdění u Božího hrobu. Ticho Bílé soboty přehluší ona radost z prázdného hrobu. Světlo Kristovo. Světlo, které má prosvítit všechny temnoty našich životů, které má dát jistotu, že Ježíš je skutečným vítězem nad vším zlem i nad smrtí. Ano, během letošních Velikonoc nám otec připomínal na připravované mozaice, že Kristus sestoupil do podsvětí, aby podobně jako dobrý pastýř našel ztracenou ovci a vynesl ji z temnot hříchu. Kristus sestupuje do podsvětí, aby smrtí smrt přemohl a nám daroval věčný život.
Pořád se něco děje. Pravidelně přinášíme nabídku událostí, které farnost pořádá nebo na které chce upozornit. Těšíme se na setkání s vámi na některé z nich. Nabízíme události v dubnu 2024.
Pro případné změny se podívejte vždy do aktuálních ohlášek. Dlouhodobější výhled je v Kalendáři událostí.
Přejeme požehnané Velikonoce.
Vstupujeme do slavení Velikonočního tridua. Pro jednoduchost zvěřejňujeme přehled událostí v Bílovicích.
Od posledních významných oprav v kostele v době kovidové chybí v našem chrámu křížová cesta. Její absence je citlivější zvlášť v postní době. Je pravdou, že obrazy původní křížové cesty se do aktuální podoby interiéru nehodí, ale odkládání rozhodnutí, kdy a hlavně v jaké podobě bude doplněna křížová cesta nová, bylo pro mnohé farníky více než citlivým tématem minimálně posledních dvou roků. V minulých letech jsme tedy v době postní k pobožnosti křížové cesty volily různá provizorní zobrazení. Vedlo nás to k určité kreativitě a vlastně také k hledání odpovědi na otázku, jaká by ta nová křížová cesta měla být.
V minulém roce se zdálo, že by křížová cesta mohla zdobit sloup oddělující hlavní a boční loď kostela. Šlo o návrh velmi netradiční, mozaika na sloupu měla své zastánce i odpůrce. Nakonec jsme se ale i s ním museli rozloučit. Mozaika na sloupu tedy ponese jiný motiv.
Na začátku postní doby nám pan farář představil nový návrh křížové cesty. Měla by být jednoduchá, dá se říct, že symbolická, jednotlivá zastavení budou vyhotovena kovářsky. S návrhem se může každý seznámit na nástěnkách v kostele. Asi se nebude líbit všem, ale zdá se, že je ve své hloubce i jednoduchosti opravdu tím nejlepším. Provází nás letošní postní dobou a věříme, že příští rok touto dobou už bude křížová cesta tam, kde má být.
V pátek před Květnou nedělí připravily maminky modlitbu křížové cesty pro děti. A zájem byl veliký. Byla radost vidět, jak se prolíná dětstký svět s tím dospěláckým, a jak děti dokážou krásně vnímat velikonoční tajemství.
