Dne 30. července 2018 se uskutečnil zájezd věnovaný seniorům z Bílovic a Adamova panem farářem Lazárkem do městečka Olešnice, které bylo dřívějším působištěm pana faráře.
Odjezd osobními auty byl stanoven na sedmou hodinu ráno. Po příjezdu do Olešnice jsme se společně s panem farářem vydali na křížovou cestu. Začíná u hřbitovní brány a vine se stále do kopce krásnou asfaltovou silničkou, která je lemována otevřenou polní krajinou, až k nejvyššímu olešnickému vrcholu Kopaniny.
Základní kámen ke křížové cestě požehnal v roce 2009 při návštěvě Brna papež Benedikt XVI. Dokončena a posvěcena byla v roce 2016. Koncept díla vytvořil P. Pavel Lazárek a autorem návrhů je umělecký kovář Petr Cach. Na její realizaci se podílela celá řada občanů. Po stránce umělecké je velmi originální a působivá. Také z hlediska obsahu je výjimečná: Na kovových reliéfech je zobrazena bolestná historie zdejšího regionu. Procházeli jsme ji plni pohnutí v modlitbách a se zpěvem od zastavení k zastavení.
Po absolvování křížové cesty jsme si prohlédli hřbitovní kostel sv. Mikuláše, jehož existence sahá až do šestnáctého století.
Dopoledne jsme zakončili mší svatou s panem farářem Lazárkem v kostele sv. Vavřince na náměstí. Datuje se do let 1827 až 1839. Byl zbudovaný na základech původního chrámu, který vyhořel. Po mši a příjemném posezení v restauraci na obědě jsme navštívili nové Komunitní centrum sv. Rafaela naproti zmíněnému kostelu. Vzniklo za působení pana faráře Lazárka během čtyř let ze starých chlévů. Řada olešnických občanů i duchovní správce zde brigádnicky odpracovali stovky hodin. Pouze krovy a střecha jsou dílem objednané stavební firmy. Centrum slouží nejen katolíkům k přednáškám, formacím či farním kavárnám, ale také evangelickým křesťanům, potřebám základní školy i široké veřejnosti.
Byli jsme zde očekáváni a vřele přijati místními farníky. Při kávě a zmrzlinovém občerstvení, které pro nás nachystali, jsme navazovali přátelské vztahy a besedovali v příjemné atmosféře. V závěru odpoledne jsme navštívili soukromé muzeum starých aut a motocyklů – veteránů.
Celý den v nás zanechal krásné a nezapomenutelné zážitky a přes velké vedro lze jen konstatovat: Vřelé díky, Pane Bože, za něj!
Jana Ondrušová-Wünschová
