Moravsko-slezská křesťanská akademie v Bílovicích nad Svitavou vstoupila do třetího roku své existence. Prvním hostem v akademickém roce 2017/18 se na začátku října stal kněz, teolog a historik Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D. Th.D., postulátor beatifikačního procesu P. Josefa Toufara. Téma přednášky svou podstatou historické bylo tím pádem dané, volba to ale nebyla jednoduchá, jak v úvodním přivítání zmínil Jan Lata. Pětačtyřicitiletý kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském a současně akademický kaplan v Hradci Králové je autorem několika knih a jeho rozhled v církevně historické oblasti je obdivuhodný. Přes rozsáhlou erudici a všechny tituly, kterými se Tomáš Petráček může zaslouženě honosit, se ukázal jako člověk, který velmi lidsky a srozumitelně dokáže přítomným posluchačům poutavě a srozumitelně předložit téma přednášky. A to rozhodně není v dnešním světě samozřejmé.
Setkání s tímto podivuhodným člověkem začalo už o půl šesté, kdy celebroval v bílovickém kostele sv. Cyrila a Metoděje mši sv.
Jak v úvodu přednášky zmínil Tomáš Petráček, P. Josef Toufar je veřejností vnímán velmi útržkovitě ve spojitosti s tzv. číhošťským zázrakem v závěru roku 1949, nebo pak z pohledu posledních čtyř týdnů života, odolával a nakonec i podlehl mučení příslušníků Státní bezpečnosti, kteří se z něho neúspěšně snažili vymlátit přiznání k připravovanému inscenovanému monstr procesu, ve kterém mělo být obviněno několik církevních představitelů včetně královehradeckého biskupa.
V přednášce chtěl nabídnout širší pohled na tuto osobnost. Začal jeho nelehkým dětstvím v Arnolci a vcelku pozdním povoláním ke kněžství. Prvním Toufarovým působištěm v kněžské službě se stala Zahrádka, dnes už neexistující obec v blízkosti Želivi. Byl knězem ve své době ne zcela typickým, snažil se být lidem blízko, nedržet si patřičný odstup. Stal se velmi oblíbeným a vyhledávaným. To se ale nelíbilo komunistům, a tak přes protesty místních byl přeložen do Číhoště, kde se mu opět dařilo tvořit a budovat a i zde byl velmi oblíben.
Přednášející postupně odkrýval všechny dostupné informace, zvlášť pak kdy byl odvlečen Státní bezpečností a jeho umučení. Nešlo však jen o historická fakta, shromážděná třeba v pozoruhodných knihách Miloše Doležala. P. Petráček často během přednášky vedl k zamyšlení nad hlubšími otázkami, třeba i nad životem kapitána StB Ladislava Máchy, který stále žije, ale to, že ubil neviného člověka k smrti, mu rozhodně není líto.
Tomáš Petráček popsal i okolnosti, ta jakých byly vyzvednuty ostatky P. Toufara z hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově, a všechno badatelské úsilí s tím související. V závěru mluvil hlavně o odkazu života Josefa Toufara. I třeba o tom, že se z Číhostě pro mnoho lidí přirozeně stalo poutní místo, zvláště pak pro kněze, kteří sem míří nejen kvůli jeho odvaze a mučednictví, ale právě kvůli tomu, jakým byl P. Toufar farářem za svého života. A tak všechno, o co usilovala ve StB a komunistická moc ve zinscenovaných událostech konce 40. let, se nakonec nepovedlo. Josef Toufar, nejen že se nenechal zlomit k doznání a obvinění dalších nevinných, není ani zapomenutý, dokonce i přes úsilí zahladit všechny stopy bylo možné najít místo jeho hrobu. A tak nejen že není zapomenutý, inspiruje dál a jeho život i smrt jsou svědectvím pro nás i budoucí generace.
Děkujeme za přednášku.