V jakém kontrastu je prakticky prázdný kostel tohoto večera s radostí oslavy Ježíšova vzkříšení. A pokud jiné dny nezakoušet reálné společenství církve, bratří a sester v kostele, není natolik tíživé, při slavnostní vigílii Zmrtvýchvstání se i přes radostnou zvěst velikonočního poselství lze těžko ubránit určitému smutku z toho, že tuto radost nemůžeme přímo sdílet s těmi, kteří jsou nám ve víře nejbližší.
Paškál je symbolem vzkříšeného Krista, „pravého světla, které osvěcuje každého člověka“. Pět kadidlových zrn, která jsou v úvodu do velikonoční svíce vsazena, naznačují patero ran Ježíšových. Paškál je nesen do ztemnělého kostela a na trojí zvolání: „Světlo Kristovo“ odpovídáme: „Sláva tobě, Pane.“
„Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění.“ Slavnost světla pokračuje nyní velikonočním chvalozpěvem zvaným Exsultet – chválou světla, které Bůh dává svému lidu.
Po starozákonních čteních se v kostele rozsvítí a rozezní se zvony. Navazujeme radostným zpěvem Chvála na výsostech Bohu. Následuje čtení z listu Římanům („Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá. Smrt nad ním už nemá vládu.“) a pak už vytoužené Matoušovo evangelium o tom, jak ženy brzy ráno, prvního dne po sobotě, nacházejí prázdý hrob a setkávají se se vzkříšeným Ježíšem.
„Hrob je zavalen kamenem a zapečetěn. Ženy věděly, že jsou bezmocné proti tomu velkému balvanu. Ale tušily, že to nemůže skončit smrtí, ale že Ježíš mluvil o oslavení a o vzkříšení.“
„Je zde ještě něco, co nelze popsat slovy, a to je Kristovo vzkříšení.“
„Co tedy znamená Kristovo vzkříšení? Apoštol Pavel řekne, že křesťanská víra stojí a padá s tím, jestli Kristus vstal a nebo nevstal z mrtvých. Všechny naše snahy, uchopit naše myšlenky a vysvětlit, co znamená Kristovo vzkříšení, by se minuly účinkem. Vzkříšení, to není oživené někoho, jak to činil Kristus. To není, když někoho z klinické smrti přivedete k životu. Je to naprosto nový rozměr. A proto tomu učedníci nemohly rozumět. Proto jsou ženy vyděšeny. Protože nikdo se touto zkušeností zatím nesetkal. Pro všechny je naprosto nové. A tak Pavel spojuje Kristovu smrt a vzkříšení a říká: Je marná naše víra, jestliže Kristus nevstal z mrtvých.“
„A tak v této noci církev znovu a znovu a znovu vychutnává tu radost. Jeho vzkříšení se dotýká nás všech.“
„My věříme v Krista, který přišel jako člověk na tuto zem, který se narodil v Betlémě, v té největší chudobě, Krista, který uzdravoval, hlásal, Krista, který zemřel ukrutnou smrtí na kříži, a byl zavalen obrovským balvanem. To žádný ze zakladatelů náboženství neudělal. To, s čím přichází Ježíš Kristus. A to je naše víra, že jsme přičleněni k jeho smrti a jeho slavnému vzkříšení. Že už v sobě neseme skrze křest zárodek života, který není omezen zákonitostmi tohoto světa. A tak to Kristovo slovo ‚a já ho vzkřísím‘ platí také nám.“
„V této době máme jistotu Kristova slova.“