Rozeslání na cestu

Devět týdnů jsme prožívali seminář Život v Duchu. Proměňoval naše životy. Krůček po krůčku jsme poznávali Pána lépe a lépe. To, že On je ten, který jedná. Kterému na nás záleží. Který nám pomáhá, vychází vstříc. Který nás spasí a osvobodí. Ano, rozhodli jsme se a řekli mu své ano. A On se stal pánem mého života. Přijali jsme povolání být Jeho učedníky anechali se naplnit Duchem svatým. Od té doby se snažíme rozpoznávat jeho dary a milosti, to, jak nás vybavuje do všech situací našeho života. Víme, že sami nic nezmůžeme. Jsme součástí Těla Kristova. Potřebujeme se navzájem. Společenství. Jen tak budeme schopni nést ovoce.

„Pane Ježíši Kriste, Vykupiteli světa, v minulých týdnech jsi ke mně mluvil. Přitáhl jsi mne k sobě. Povolal jsi mne, abych se stal Tvým učedníkem. Požehnal jsi mému životu novým a hlubším vylitím Ducha svatého. Mnoha způsoby jsi mi dokázal, že mne miluješ. Dnes mne chceš vyslat jako svého apoštola. Chceš mne pověřit tím, abych šel a přinášel ovoce. Pane, jsem připraven. Jsem připraven být Ti zcela k dispozici, abys mne mohl použít jako svůj nástroj pokoje, radosti a lásky pro mnoho lidí. Pane, jsem připraven jít tam, kam mne posíláš. Dej mi svou sílu a světlo své přítomnosti. Vždyť bez Tebe nemohu konat nic. Amen.“

A tak jsme těsně před Vánocemi, v pátek 20. prosince, byli rozesláni do světa. Být světlem v temnotě, být solí země, být kvasem v mouce světa.

Nechat vzkaz